RECENZE: Modrý Avatar přináší revoluční rozměr, ale také protivnou zelenou rétoriku
Modrý premiérový koberec, modré plakáty, modré postavy: Avatar dostal od svých tvůrců do vínku modrou jako jednotící barvu. Mnohem, víc by mu slušela zelená. Jestli je totiž pro Cameronův velkofilm něco příznačné, pak je to jeho nepříjemně tezovitý ekologický apel.
Zelená, jedině zelená
Boj za deštné pralesy, nepostradatelnost obnovitelných zdrojů, život v symbióze s přírodou jako jediná správná cesta - to vše nám režisér Titaniku, nejvýdělečnějšího filmu všech dob, servíruje jako na stříbrném podnose.
Tedy abychom byli spravedliví: nejprve je ten podnos sotva viditelný. Pak ho ale tvůrci začnou leštit - jednou, dvakrát, třikrát a pro jistotu ještě po čtvrté, aby i těm nejméně chápavým došlo, co jim dojít má.
Že totiž vůbec není hezké, když kácíme stromy, vysáváme planetu a myslíme jen na své vlastní blaho. Kam se hrabe Al Gore a „jeho“ oscarová Nepříjemná pravda.
Když Cameronovi modří hrdinové z planety Pandora začnou vytahovat hesla jako „neberte nám naše lesy“ a hlavní hrdina Jake (Sam Worthington) po vzoru aktivistů zaútočí na mamutí bagry, člověk si z pocitu trapnosti začne sundávat 3D brýle (ne že by tím zelené ubylo).
Revoluční rozměr
Smutné je to o to víc, že na začátku si je naopak sundat odmítáme, tak působivou podívanou Avatar nabízí. Nově objevená planeta Pandora, kam nás zavádí, je místo jako vystřižené ze snu. Divukrásné, jiskrně barevné, šťavnatě živé, zkrátka dokonalé.
Když do něj prostřednictvím speciálních 3D brýlí vplujeme, nemůžeme se na tu krásu vynadívat. Střídavě šilháme nad obroučky, abychom se přesvědčili, že se nám nezdá, a když zjistíme, že nikoli, zase se do ní uhranutě zahledíme.
Cameron vytvořil svět, který je nám povědomý, a zároveň se ničemu nepodobá. Svět, kde skutečně vládne pouze fantazie.
Nutno říct, že kouzlo Cameronova snímku netkví v trojrozměrnosti; respektive tkví v tom, jak nově dokáže s trojrozměrnou technologií pracovat. Nebudu přehánět, když řeknu, že Cameron je první režisér, který pochopil, jak ji využít ve prospěch, a nikoli tak jako jiní tvůrci na úkor samotného filmu.
Do diváckých řad neposílá smrtící kulky ani kopí (i když by mohl - akčními scénami rozhodně nešetří). Nebolí z něj oči, nepracuje s bezobsažným efektem. 3D formát bere jako bonbónek, odměnu pro diváka, který se chce dívat na svět opravdově. Není bezpodmínečně nutný, neobtěžuje a objevuje se jen tam, kde má doopravdy smysl.
Co je ale nejpozoruhodnější, nepřidává „směrem ven“, nýbrž prohlubuje. Zatímco v nejnovějších 3D hororech stříká krev až do zadních řad, tady k nám dolétne maximálně kapka vody.
Stačí se chvíli dívat bez brýlí a zjistíme, že přední plán lze často sledovat bez nich: trojrozměrný efekt vytvářejí především detaily v plánech zadních. Výsledkem tak není realita vystupující z plátna, ale naopak svět, který vtáhne dovnitř.
Podobá se to pohledu z okna, obyčejnému, a přitom bohatému. Což je osvěžující, příjemné a nevtíravé. Dokonce tak, že za dvacet minut zapomeneme, že jsme přišli na „revoluční 3D film“.
A tady pozor. Právě v tom, jak Cameron pracuje s hloubkou prostoru (a v ničem jiném) Avatar skutečně revoluční je. Ještě žádný film nedokázal vytvořit tak věrohodnou iluzi prostoru. Stejně jako byl Cameron o krok dopředu, když před dvacet lety přišel s Terminátorem, je o krok dál i teď.
Vrtulky, mašiny a humor
Ostatně pozoruhodná je vedle technologie i výtvarná stránka filmu: od útlých třímetrových postav modrých obyvatel Pandory, přes nápadité kreatury z rostlinné i živočišné říše či propracované futuristické mašiny až po dechberoucí barevné valéry.
Jako průvodce po říši fantazie Cameron nezklamal. Při procházce krajinou Pandory nepřestává překvapovat hravými detaily (vzduchem se vznášejí „medúzky“, zářivé vrtulky a světélkující kořeny stromů). A co je ještě lepší, nechybí ani humor, který jsme tak milovali v jeho raných filmech.
Jake, který se do říše lidu Na’vi dostává ve formě genetického dvojníka člověka, totiž na začátku „zlobí“. Exmariňák, jehož válka přivedla na invalidní vozík, vcelku pochopitelně bojkotuje vojenskou disciplínu, a tak mu není zatěžko tu něco/někoho pošťouchnout, tu vlézt, kam lézt nemá. A hlavně to všechno vtipně glosovat.
Problém nastane ve chvíli, kdy si uvědomí, že „má poslání“. Z cynického veterána se stává patetický řečník a vůdce „revoluce“, který jde proti „civilizačnímu zlu“. A utlačovaný, respektive bezcitnými armádními silami devastovaný lid zachraňuje před vyhlazením.
Když ani Ripleyová nebere
Cameron je jistě dobrý režisér, ale také megaloman a kazatel. A právě tato jeho stránka ničí vše dobré, co vytvořil Cameron - průvodce v prvních šedesáti minutách.
Nanicovaté projevy a prázdné dialogy tak nemůžou zachránit ani herci, respektive jejich počítačové „klony“. Jakkoli jsou výrazy tváří nečekaně dobře čitelné i v elektronické podobě (není sporu že trikaři z novozélandského studia odvedli skutečně špičkovou práci) a jakkoli věrohodně působí umělý jazyk, jímž se lidé na Pandoře mezi sebou domlouvají, výsledku to nijak nepomůže.
Zoe Saldana, která hraje domorodkyni a Jakeovu lásku Neytiri, je neuvěřitelně svůdná (ne nadarmo se Avataru přezdívá „šmoulí porno“). Sam Worthington má svaly i šarm a v jeho šedomodrých očích se určitě utopí nejedna fanynka (a to i ve chvíli, kdy nejsou lidské, ale avatarské).
Ani Sigourney Weaverové alias bioložce Augustinové, specialistce na kulturu a jazyk Na´vi, nechybí osobitost (stačí, že první věta, kterou pronese, když ji proberou z hibernace, zní: „Kde mám sakra tu cigaretu?“). Máme tu lovestory i dramatický souboj. Přesto to nestačí. Herci, hybridy - úplně jedno, kdo je zrovna na scéně. Jak by řekl klasik: kde není co hrát, ani Ripleyová „nebere“.
Hybrid Avatar
Cameron se zkrátka tak jako spousta jiných režisérů, kterým dali do ruky miliardy a moc ovlivňovat masy (protože co jiného je dobrý marketing), nechal unést a pokoru ve vztahu k řemeslu nahradil bezobsažným gestem. Naznačil novou cestu, ale sám se zapomněl posunout.
Po první hodině začne bezmála tříhodinový film drhnout a postupně ztrácí na atraktivitě. Dokonce ani závěrečná bitva, na kterou je režisér tak hrdý, nezabírá, ba co hůř - zřejmá inspirace bitevní choreografií Pána prstenů (domorodé masy na bájných zvířatech) prokládaná apokalyptickými výbuchy působí jako filmová svatokrádež.
Výsledný dojem z projektu, který by mohl být nejdražší v dosavadní historii filmu (přestože to producenti popírají), je tak více než rozpačitý.
Skoro by se chtělo říct, že hybridem není ani tak Avatar jako postava, nýbrž sám film. Podivná směs moorovského envinromentalismu, zemanovské poetiky a vinnetouovské naivity „říznutá“ estetikou Pána prstenů zůstává na půl cesty mezi proklamovanou revolucí a zcela průměrným velkofilmem.
Tipy z televizního programu
Recenze: Vysoká hra 45 %, Rafťáci 70 %, Transcendence 65 %, Tři Tygři ve filmu: JACKPOT 50 %, Ženy v běhu 55 %, Spider-Man: Homecoming 65 %, Lee: Fotografka v první linii 60 %, Pán prstenů: Návrat krále 80 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Rambo: Do pekla a zpět 50 %, Hobit: Neočekávaná cesta 65 %, Muži v černém 2 40 %, Sucho 65 %, Tátova volha 60 %, Bezva ženská na krku 35 %, Labyrint lží 60 %, Pasažéři 55 %, Americký gangster 70 %, Dívka v pavoučí síti 55 %, DogMan 65 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Smetanova Litomyšl, Hans Zimmer, Rock for People, Studio Ypsilon
Free Palestine, skandovalo se na Rock for People na koncertu kontroverzního tria
Rapová formace Kneecap v první den festivalu Rock for People v Hradci Králové podpořila Palestinu a kritizovala Izrael. S názory kontroverzního severoirského tria souzněla většina publika, jehož část...
RECENZE: Imagine Dragons v Letňanech servírovali hudební ekvivalent smažáku
Areál pražského letiště v Letňanech opanovala americká kapela Imagine Dragons. Zpropagovala v loňském roce vydané album Loom a potěšila fanoušky všech generací. Jejich koncert občas připomínal...
Sestry byly agresivní, o iluze jsem brzy přišla. Spisovatelka o životě v klášteře
Spisovatelka Petra Dvořáková ve své nové knize Návrat ukazuje život řádových sester v klášteře. Psala podle vlastních zkušeností, do řádu vstoupila ve 14 letech. O čtyři roky později ji vyhodili....
{NADPIS}

{POPISEK}
Bartoška? S nehorázným politikem se vypořádal pohotově, vzpomíná Malkovich
Od naší zpravodajky v Berlíně Když vejde do místnosti, budí přirozený respekt. Pověst herce, který se odlišuje svým intelektem a ironií, Johna Malkoviche nepředchází nadarmo. Je k tomu však třeba dodat ještě jedno: činí tak...
F**k Musk! Rock for People začal tvrdě politicky. V mezích zákona, říká pořadatel
Jubilejní 30. ročník pětidenního festivalu Rock for People v hradeckém Parku 360 začal ve velkém stylu. Rozrostl se, hned první den přitáhl tisíce návštěvníků a přinesl i hlasité politické postoje....
Pro ty, kteří se umějí zastavit. Petr Soukup se na Zlatých hodinkách přehrabuje myslí
Básník, stand-up komik a textař Petr Soukup společně s hudebníkem Denisem Sovou nahrál a vydal hudebně-literární projekt Zlatý hodinky. Jde o EP s šesti skladbami, v nichž se mluvené slovo vznáší nad...
Jak dostat 50 tisíc fanoušků v jednu chvíli domů? Rock for People ladí taktiku
Park 360 na hradeckém letišti bude už třetí den praskat ve švech. Vyprodaný Rock for People, na který si letos najde cestu až 50 tisíc fanoušků, má co dělat, aby zvládl odbavit davy, které v jeho...
Chci, aby lidé jezdili na festival, ne na hvězdu, říká promotér Rock for People
Festival Rock for People, jedna z největších hudebních akcí u nás, přináší rockovou radost už třicet let. K letošním narozeninám mu v Hradci Králové zahrají i třeba legendární Sex Pistols. A také...
RECENZE: Bora je lepší než předchozí krimi z Chorvatska. I když to nedá takovou práci
Kombinací klasických metod Agathy Christie, moderních reality show a koprodukčních česko-slovenských výprav do turistického Chorvatska vznikla Bora, šestidílný seriál, který startuje na Oneplay....
{NADPIS}

{POPISEK}
OBRAZEM: Masky, hudba i kontroverzní vzkazy z pódia. Jaký je Rock for People
Třetím dnem pokračuje v areálu bývalého letiště v Hradci Králové mezinárodní hudební festival Rock for People. Do Parku 360 dorazily desítky tisíc fanoušků z Česka i zahraničí. Letošní 30. ročník...
Víc ženské energie. Mighty Sounds vedle hudby nabídne i burlesku a improvizaci
Festival Mighty Sounds, který se koná 27. až 29. června v Táboře, přinese kromě hlavního hudebního line-upu v čele s Irie Revolties opět i pestrý divadelní program. Návštěvníci se mohou těšit na...
Před Formanem se Springsteen předvádět nechtěl. V neděli si podmaní celé Letňany
V neděli 15. června vystoupí na letišti v pražských Letňanech Bruce Springsteen v doprovodu kapely The E Street Band. Půjde o jeho třetí koncert v Česku. Poprvé zde hrál v roce 1997 s akustickým...
KVIFF 2025: Vše o programu filmového festivalu v Karlových Varech, vstupenkách i novinkách
Na devět červencových dní se Karlovy Vary promění v pulzující centrum světové kinematografie. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (KVIFF) nabídne od 4. do 12. července 2025 stovky projekcí,...
RECENZE: Madam Prdelijé? Odborářskou filmovou agitku zachraňují barvy Indie
Redouane Bougheraba, scenárista a spolurežisér francouzské komedie Lásko, neblázni!, poskytl hrdinovi vlastní tvář i křestní jméno. Jeho přítelkyni hraje Vanessa Guide známá ze seriálu Profesionál,...
Na nové tváře Harryho Pottera se hrne kritika. Ne kvůli rolím, ale kvůli Rowlingové
Nová seriálová adaptace Harryho Pottera od Warner Bros. Discovery zná další tváře herců. Kromě představitelů hlavní trojice přibyla jména devíti dalších. Výběr herců však provází ostrá kritika kvůli...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
F**k Musk! Rock for People začal tvrdě politicky. V mezích zákona, říká pořadatel
Jubilejní 30. ročník pětidenního festivalu Rock for People v hradeckém Parku 360 začal ve velkém stylu. Rozrostl se, hned první den přitáhl tisíce návštěvníků a přinesl i hlasité politické postoje....
RECENZE: Znovu učí, jak vycvičit draka. Věrně, efektně, ale proč vlastně?
V kinech se potkají dva tábory. Ti, kdo stejnojmennou animovanou verzi příběhu Jak vycvičit draka nikdy neviděli, budou z její premiérové hrané předělávky nadšeni. Právem. A ti, kdo hit z roku 2010...