RECENZE: Šedivé tváře pod rudými hesly. Wajda byl mistrem až do konce

  8:54aktualizováno  8:54
V úvodní pasáži snímku Mžitky muž bez nohy a bez ruky vesele válí sudy po zeleném trávníku spolu se studenty, kteří mu naslouchají s takřka nábožnou oddaností.

Z Wajdova posledního snímku Mžitky | foto: Artcam

Polský malíř a profesor Wladyslaw Strzeminski byl vskutku modlou a jeho představitel Bogusław Linda, známý u nás z Michálkova filmu Je třeba zabít Sekala, vyzařuje charizma každičkým pórem, aniž by musel promluvit.

Ostatně právě scény, kdy vypráví pouze obrazem, prokazují, jak mistrovsky točil Andrzej Wajda – od raných Kanálů až do konce, neboť Mžitky vstupující do českých kin představují jeho poslední dílo.

Fotogalerie

Když za okny hrdinova bytu vyvěsí obří rudý transparent se Stalinem, do prorocké rudé se v potemnělé místnosti zbarví i malířovo plátno. V modré zase hrdina máčí květiny, které pokládá na bílý sníh zimního hřbitova. A zhroucení invalidy s berlemi mezi figurínami ve výloze, kde světoznámý umělec v ponižující roli aranžéra končí, završuje obraz zmaru s kyvadlovým pohybem polámaných údů loutek.

Přesné, výmluvné, účinné. I své profesní loučení odvedl Wajda se ctí, byť měl za sebou díla pozoruhodnější. Mírná potíž snímku Mžitky tkví v potřebě vysvětlivek pro novou generaci, které se týkají jak éry 50. let, tak hlavní postavy příslušníka avantgardní abstrakce, jehož vyhazují z práce a přitom se ho šeptem ptají – Vážně znáte Chagalla?

„Nejsem proti, mám jen jiný pohled na umění,“ shrne Strzeminski ve filmu svůj spor s nastupujícím režimem. Kvůli bližšímu pochopení se však názorně předvádí, jak politický diktát socialistického realismu brojí proti „imperialistickému cynismu“, neboť „národ chce žít a pracovat, nestojí o depresi“.

Lindův hrdina je v polemikách neagresivní, i po svém vyhazovu žádá studenty, kteří za ním chodí domů, ať nedělají zbytečná gesta: „To se přežene, je to jen historie, já taky věřil v revoluci, ale v roce 1919.“ Jen němě přihlíží, jak jeho dcerka bifluje budovatelskou básničku.

Mžitky

Polsko, 2016, 98 min

Režie: Andrzej Wajda

Scénář: ,

Hrají: Boguslaw Linda, Aleksandra Justa, Bronislawa Zamachowska, Zofia Wichlacz

Hodnocení­: 65 %

Likvidace jeho děl kombinuje barbarskou zbabělost s úřednickou, ještě působivější je však likvidace hrdinovy celé existence, systematická mašinerie vyhladovění. Zruší mu zakázky, vyloučí ho ze svazu, bez jehož razítka si nemůže koupit barvy, bez práce nedostane potravinové lístky, nemocný vylizuje prázdný talíř – ale pořád má důstojnost. Tichý ponurý svět šedivých obličejů pod rudými hesly vnímá Lindův hrdina bez hysterie, o to silněji.

Až do hořkého finále. Ne snad strhující, ale čisté a důležité Mžitky nepěstují naději ani satisfakci, nerozmělňují svou tíhu fakty o posmrtných poctách či osudu dcery, která rok po smrti matky ztratila i otce.

Wajda je natočil jako závěť: bez ozdob. Zemřel loni v devadesáti letech, měsíc po světové premiéře svého závěrečného díla v Torontu.

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Eros Ramazzotti nebo Andrea Bocelli. Podívejte se...

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Karel Gott byl s koncem smířený. Proč bych se měl rouhat? přemítal

Kdysi řekl, že ho fascinuje dostávat se na novou půdu. A dobývat ji. Pomalu, kousek po kousku. Dobyl ji znovu, když se...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

RECENZE: Eurokriminálka Princip slasti. Cestopis zabírá líp než vražda

Části ženských těl poházené po třech městech mají účel i efekt. Horší je, že vyšetřovatelé z daných zemí se v...

RECENZE: Pánská jízda pro pokročilé. Mrkvička a Schmitzer jsou Staříci

Už nemají co ztratit, takže se vydají na společnou cestu bez návratu. Ovšem na cestu značně klopotnou, protože dva...

Premium

Když měkké polské slovo v češtině zní vulgárně. Jak se natáčel Princip slasti

Tři useknuté ruce, tři země, tři kriminalisté. Na obrazovky míří ambiciózní česko-polsko-ukrajinský krimiseriál Princip...

Kinům opět vládl Joker, Pražské orgie startovaly až na osmém místě

Ačkoliv měly k dispozici 133 kin, nejvíce ze všech aktuálních titulů, zlákaly do nich Pražské orgie při svém...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz