Cenu za deset tisíc článků předal Mirce Spáčilové filmař Jiří Strach

  • 101
„Není to tak velké číslo, sama bych si toho nevšimla,“ komentuje svůj jubilejní desetitisící článek na serveru iDNES.cz filmová kritička Mirka Spáčilová. Jak se sama srovnává s kritikou i proměnami novinářské profese, prozradila v pořadu Za scénou, kde jí speciální cenu předal režisér Jiří Strach.

„Já bych si toho sama ani nevšimla. Ale psaní mě baví, to je pravda. Když je člověk v práci, tak by se neměl nudit. Na to mám prostor v kině,“ komentovala vedoucí kulturní rubriky iDNES.cz a MF DNES svůj desetitisící článek.

Ač je známá především jako filmová kritička, zdaleka to není jediná náplň její práce. „Děláme i zpravodajství, počítají se tam různé glosy, trailery, statistiky. Myslím, že to není tak velké číslo. Napadá mě, zda si nějaký pekař spočítal, že už vyndal z pece chleba s číslem deset tisíc,“ glosovala svůj článkový milník. „Každé ráno přijde člověk do práce a má před sebou prázdnou novinovou stránku. A ta se naplnit musí. Jak říkal náš velký guru Karel Čapek, nikdy se nestalo, že by vyšly prázdné noviny,“ uvedla dále.

Speciální cenu za desetitisící článek s vyrytým hodnocením „100 %“ předal Mirce Spáčilové režisér Jiří Strach. Sám komentoval, že od kritičky dostal maximálně 85 procent a zavzpomínal na první hodnocení, kterých se mu od Mirky Spáčilové dostalo. „Nesmíme se zbláznit, když nás chválej, nesmíme se pos*at, když nás haněj,“ dodal citát režiséra Karla Smyczka, kterým se prý při čtení recenzí řídí.

Mirka Spáčilová se začala věnovat redaktorské práci během studií, kdy si na tehdejší Fakultě žurnalistiky UK vybrala televizní specializaci. Navzdory tomu však nastoupila do deníku Svobodné slovo, kde začínala u tradičních elévských témat - černá kronika, reportáže nebo články o mládeži.

Po revoluci odešla do redakce Lidových novin, kde jí příliš nevyhovoval přístup k práci. „Dva dny jsem tam seděla, nic se nedělo, a já když nepíšu, bývám nervózní. Všichni jako by tam stáli o charakter literárního časopisu, což mě nebavilo, já chtěla dělat rychlou novinařinu, a proto jsem pak využila lana z Mladé fronty,“ řekla loni v rozhovoru pro magazín Reportér.

Do redakce MF DNES Spáčilová odešla v září 1992. V roce 2012 došlo ke sloučení s kulturní redakcí iDNES.cz, kterou zároveň začala řídit. 

Hodnocení filmů označila za nevděčnou práci. „Když jdu do kina, nemohu si vybrat, na co půjdu. Návštěvník jde na to, co chce, a hlavně si pak o tom nemusí nic myslet,“ řekla. A jak sama kritička snáší kritiku? „Asi jako každý - nerada. Na čtení komentářů pod články navíc nemám čas. Mám ale ráda kritiku od kolegů nebo od lidí, co se podepíší. Když se někdo nepodepisuje, tak mě to míjí,“ uvedla.

A dále vzpomínala na „analogové“ doby, kdy do redakcí chodily dopisy. „Dost se to hlídalo, takže jsme odepisovali. Psali většinou čtenáři, filmaři si to chodí vyřizovat osobně nebo rovnou volají šéfredaktorovi. Asi dvakrát mi slibovali, že podají žalobu a že si to odsedím,“ popsala s úsměvem. „Snažím se nerecenzovat člověka, který za tím stojí, ale dílo. Kolikrát jsem říkala, že chci vidět filmy bez titulků,“ vysvětlila ještě ke své práci.

Jeden z dotazů od čtenářů směřoval k tomu, zda se cítí kvalifikovaná hodnotit současné komiksové filmy pro mládež. „Kritik není fanoušek. Píši pro celou vrstvu diváků, tedy i pro ty, co jdou na komiks poprvé. Až se natočí geniální komiks, určitě to poznám. Filmy jsou jen dobré a špatné, bez ohledu na žánr,“ odpověděla. „Nulami musím šetřit, protože vždy může být hůř. A to se u českého filmu ukazuje každý rok,“ dodala ještě kritička.

Za scénou

Za scénou je diskuzní pořad, který vzniká ve spolupráci iDNES.tv, kulturní rubriky iDNES.cz a MF DNES. Divákům nabízí zajímavé hosty ze světa filmu, hudby nebo literatury (archiv pořadu najdete zde). Moderuje Monika Zavřelová.

,