Jako čelní představitel mladé generace maďarského filmu nastoupil Kornél Mundruczó (narozený roku 1975) už od začátku třetího tisíciletí úspěšnou dráhu doma i v zahraničí.
Po vítězství debutu Šťastné dny v kategorii prvních děl v Locarnu byl jeho druhý celovečerní film Johanna, příběh zázračně vzkříšené narkomanky, pozván festivalem v Cannes v roce 2005 do první soutěže sekce Un certain regard, z níž si pak v roce 2014 odnesl cenu jeho Bílý bůh, další podobenství, jehož hrdiny jsou psi.
Filmy Delta (2008) a Projekt Frankenstein (2010), natočené mezitím, byly v Cannes zařazeny do hlavní soutěže a pozvány i oceněny řadou jiných festivalů v Evropě i ve Státech.
Není tedy divu, že na loňský jubilejní ročník 70. festivalu v Cannes přijížděl maďarský tvůrce s ambicemi odvézt si Zlatou palmu. Jeho film Měsíc Jupitera budil už předem zájem tématem uprchlické krize a nikdo nepochyboval o jeho originálním zpracování. V tomto směru film vskutku nezklamal: příběh začíná objevem mladého Syřana Aryana (hraje ho Zsombol Jeger), postřeleného při pokusu o ilegální přechod hranic do Maďarska, že má schopnost levitovat a přenášet se vzduchem.
Humor ne vždy zabírá
Žánrové prvky sci-fi brzy uvolní cestu drsnému zkoumání schopnosti člověka být druhému člověku vlkem, a to ve stylu propojujícím realistické pozorování oficiálního uprchlického tábora a postav, které nad ním vládnou a nadále ovlivní Aryanův osud, s motivy, jež lze charakterizovat jako absurdní, fantastické, nadpřirozené, duchovní či náboženské.
Místy se zdá logické, že vychytralý lékař Gábor Stern, jehož ztvárnil Merab Ninidze, je přetížený prací a sužovaný špatným svědomím a ředitel tábora László, kterého hraje György Cserhami a jenž Aryana postřelil, je jeden ze zkorumpovaných představitelů státní moci. A místy nabývá divák dojem, že Aryan je symbolem anděla v děsivém prostředí současné společnosti. V poněkud zdlouhavě působících peripetiích střetů mezi postavami tvůrci nešetří jízlivým humorem, aniž ovšem dosahují vždy svého záměru.
Zásadní podíl na vizuální efektnosti pozorování reality i fantaskních scén létání má kamera, jejíž autor Marcell Rev točil s režisérem už Bílého boha. A proč název Měsíc Jupitera? „Pohrával jsem si s myšlenkou, jaké to je ocitnout se v jiném světě a kdo kde je vlastně cizincem. Ve skutečnosti jde jen o úhel pohledu. Jeden z měsíců planety Jupiter, jejž objevil Galileo Galilei, se nazývá Evropa,“ osvětlil režisér, pro něhož bude zklamání, že loni porota v Cannes Měsíc Jupitera opomněla, zcela jistě výzvou pro příští film.
