Ředitel společnosti Falcon Jan Bradáč v kulturním magazínu Za scénou. | foto: Michal Šula, MAFRA

Kina jsou na třetině příjmů, do jara nám hrozí krach, líčí šéf Cinestaru

  • 21
Zavřená kina drasticky krvácejí, vzkazuje v rozhovoru pro iDNES.cz Jan Bradáč, jenž vede síť kin CineStar a distribuční firmu Falcon.

Kina dál žádají vládu, aby jim dovolila otevřít. „Proti loňsku jsme na třetině,“ počítá Bradáč.

Proč myslíte, že by lidé do kina vůbec přišli – ve shonu před svátky, s omezenými příjmy, povinnými rouškami a v době, kdy jsou denně tisíce nakažených?
Mezi jarní a podzimní vlnou uzavření byla česká kina v provozu pět měsíců. Žádné hity amerických studií – vyjma filmů Tenet a Mulan – nedorazily, což si lze představit jako výpadek přes 60 procent pomyslného koláče tržeb. Přesto od 11. května do 11. října přišly více než tři miliony diváků. Pomohla kombinace několika českých premiér a řada repríz včetně fenomenálního filmu V síti. Lidé zkrátka přijdou, už jsme si to jednou ověřili. Když jsme zavírali v březnu, zažívali jsme nejlepší období návštěvnosti a tržeb za posledních dvacet let. Neopomíjíme, že nakažených stále přibývá. Ale nevíme o žádném případu, kdy by se kino stalo ohniskovým zdrojem nákazy. Bezpečnost zaručují rozestupy v sále, výměna vzduchu, navíc průměrná návštěvnost se počítá hluboko pod dvacet lidí na představení. Dostatečnou frekvencí projekcí by se denně do pokladen dostaly alespoň minimální příjmy.

Ale nač by diváci vlastně chodili, když Hollywood téměř vše odložil a alternativa, evropské či domácí filmy, běží často online?                                 Z října zůstala řada českých fungujících filmů v čele s Bábovkami, pohádkou Princezna zakletá v čase nebo Smečkou. Spoustu filmů z počátku podzimu lidi prostě nestihli. Na Vánoce by mohl odstartovat český film Matky. Disney pustí teritoriím, kde nemá rozjetou platformu Disney+, svou novou pixarovku Duše. Myslím, že by sváteční čas zkusil ještě nějaký jiný statečný hráč s další novinkou. Pro kina jde dlouhodobě o nejlepší období roku. Víme, kolik potřebujeme, aby mělo smysl otevřít. A bylo by to lepší než čekat na nevyhnutelnou ekonomickou smrt. Otevřením s omezenou kapacitou, dodržením bezpečných rozestupů a umožněním nezbytné konzumace občerstvení jsme schopni přežít.

Kolik diváků by muselo do konce roku přijít, aby alespoň trochu zalepili letošní ztráty?                                                                                                               Aktuální čísla jsou až krutě jasná: za celý rok 2019 utratilo v kinech 18,3 milionu diváků 2,6 miliardy korun. Letos do 11. října dorazilo 6,4 milionu diváků a dali 905 milionů za vstupné. Takže jsme na třetině. Letošní ztráty nemáme šanci do Silvestra dohnat, ale o to už tady ani nejde. Představte si to tak, že drasticky krvácíme. Krve je v nás však jen omezené množství a až odteče, je po nás. Otevřením chceme to krvácení vlastně jen zpomalit. Největším dvěma provozovatelům multikin, kteří přinášejí 70 procent všech tržeb, bez hysterie a přehánění hrozí, že mohou do jara 2021 zkrachovat, čímž zasáhnou celý český filmový ekosystém. Skvělá pomoc Státního fondu kinematografie zajistí pro největší subjekty multikin jen necelý měsíc ekonomického života. Víme, že tohle stát nikdy nedokáže plně kompenzovat, proto říkáme – nechte nás byť jen omezeně otevřít, kina jsou bezpečná.

Co je lepší verze, otevřít nyní a znovu zavřít v předvídané třetí vlně po Vánocích, nebo počkat na „proočkované“ publikum?                                 Lepší je teď otevřít a pak znovu zavřít, bude-li to opravdu nezbytné. Získáme aspoň trochu něčeho, co teď zoufale nemáme – totiž čas.

Máte nějaké statistiky či indicie, že se lidé od streamu do sálů nevrátí?Odlivu diváků z kin nic nenasvědčuje. Existují naopak průzkumy, podle nichž lidé, kteří si platí za sledování filmů doma, chodí i do kina častěji. Během první vlny služby videa na vyžádání čísla rostla, ale po otevření kinosálů se zase vrátila na čísla před karanténou. Navíc už loni streamovací platformy u nás fungovaly dobře a naprosto v pohodě paralelně vedle kin. Nebojím se tedy, že se diváci do kin nevrátí. Bojím se, aby se měli kam vrátit.