Ve skutečnosti se úterní novinka podobá spíše ohřátým zbytkům od oběda podávaným pro změnu s „mluvícími hlavami“, případně matčině róbě přešité pro dceřinu maturitu.
Režisér obou děl Lubomír Hlavsa totiž své hrané dokudrama Jako letní sníh, ve kterém Komenský vyprávěl svůj životní příběh malíři Rembrandtovi, prodal podruhé.
Vykuchal z něj celé ilustrační úryvky, případně graficky upravené fotografie, a proložil je prakticky stejnými životopisnými údaji, jenom pro změnu v civilním podání badatelů.
Dokument tak působí jako hodinová upoutávka na předešlý projekt s Aloisem a Davidem Švehlíkovými v roli učitele národů. Navíc se divákovi dostane pouze několika přidaných novodobých faktů, od prvního prezidentského projevu T. G. Masaryka s úvodní citací z Komenského Kšaftu přes symbolickou roli písně Modlitba pro Martu v naší historii až po následovníky Komenského učení po celém světě.
Možná tvůrci spoléhají na krátkou lidskou paměť v covidovém bezčasí nebo na skutečnost, že lednovou premiéru díla Jako letní sníh vidělo 318 tisíc lidí, takže masové pozdvižení nad jeho křiklavou odvozeninou nehrozí.
Nicméně Komenský vyprodaný nadvakrát je možná úsporným, ale rozhodně ne důstojným holdem národnímu velikánovi. Zvláště když člověk musí absolvovat znovu trikově sporné akční ornamenty prokládané vznosnými frázemi typu „vyzval osud na souboj“.
