S žaberníkem se čtenáři Harryho Pottera setkali poprvé ve čtvrtém díle Ohnivý pohár, kdy musí Harry jakožto účastník Turnaje tří kouzelnických škol z Černého jezera vylovit svého kamaráda Rona.
Podle propočtů studentů by běžný čtrnáctiletý chlapec nebyl schopný zajistit si veškerý nutný přísun kyslíku pouze prostřednictvím žaber. Navíc ještě zdůrazňují, že ve filmovém zpracování Ohnivého poháru Harry plave se zavřenou pusou, což není způsob, jakým ryby žaber využívají.
„Kdyby Harry otvíral pusu, aby si do krku vpustil vodu, bylo by dost dobře možné, aby dýchal žábrami. Tímto způsobem, který předvádí ve filmu, by ovšem nepřežil,“ stojí v závěru práce nazvané Žaberník - utonutí s žábrami?
Výzkum kostirostu pak dopadl ještě méně reálně. Podle důkladného zkoumání knihy se totiž Harryho ruka uzdravila během 24 hodin, což je devadesátkrát rychleji než v běžném životě. Při růstu by tak byl v Harryho těle přítomen výkon o 6,443 wattů.
„Kostirost by tak musel v našem světě opravdu obsahovat nějakou magickou sílu, která by mu umožňovala pojmout takové množství energie,“ dodávají na konci práce. Výzkum vznikl v rámci publikace Journal for Interdisciplinary Science Topics, který na univerzitě vychází.
