RECENZE: Lesní policisté Gordon a Paddy vyprávějí vlídně bez fantazie

Animovaný příběh ze severského lesa nezapře ženskou ruku, natočila jej Linda Hambäcková. A byť vznikl podle předloh švédského spisovatele Ulfa Nilssona, zachovává jednoduchou čistotu původních knižních ilustrací od Gitte Speeové.

Záběr z filmu Gordon a Paddy | foto: Pilot film

Polidštěný mikrosvět běžných zvířat sahá od zajíčků chodících do školky přes rozvážného žabáka na postu místního policisty až po přízrak obávané lišky, před níž rodiče varují své potomky a jíž se připisuje každý náznak zločinnosti v idylické komunitě. 

Ovšem naučným záměrem pohádky je ukázat dětem, že vše se dá vysvětlit přirozenou cestou, že každá šelma nemusí být hned lítým zabijákem a každé zmizelé mládě rovnou obětí únosu.

Gordon a Paddy

Švédsko, 2017, 62 min

Režie: Linda Hambäck

Scénář: Jan Vierth

Hrají: Stellan Skarsgård, Melinda Kinnaman, Felix Herngren, Tova Magnusson, Christian Hillborg

Hodnocení: 50 %

Nejkrásnější položku snímku Gordon a Paddy představuje zima: starosvětská, nefalšovaná, poetická. Pobaví také zákony uzpůsobené přírodním podmínkám, které ropuší strážce spravedlnosti Gordon vštěpuje své pomocnici myšce Paddy, s níž družně přespává v prázdném vězení. Třeba, že „pokud máš hlad, můžeš ukrást jeden oříšek“.

Ale jinak se s humorem příliš nepracuje. Vyprávění je vlídné, neuspěchané až líné a zjevně s ohledem na nejmenší diváky hodně doslovné. Což by nevadilo, koneckonců samoúčelných honiček si děti užijí jinde ažaž, ale chybějí výlety do fantazie.