RECENZE: Lesní policisté Gordon a Paddy vyprávějí vlídně bez fantazie

Animovaný příběh ze severského lesa nezapře ženskou ruku, natočila jej Linda Hambäcková. A byť vznikl podle předloh švédského spisovatele Ulfa Nilssona, zachovává jednoduchou čistotu původních knižních ilustrací od Gitte Speeové.

Záběr z filmu Gordon a Paddy | foto: Pilot film

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Polidštěný mikrosvět běžných zvířat sahá od zajíčků chodících do školky přes rozvážného žabáka na postu místního policisty až po přízrak obávané lišky, před níž rodiče varují své potomky a jíž se připisuje každý náznak zločinnosti v idylické komunitě. 

Ovšem naučným záměrem pohádky je ukázat dětem, že vše se dá vysvětlit přirozenou cestou, že každá šelma nemusí být hned lítým zabijákem a každé zmizelé mládě rovnou obětí únosu.

Gordon a Paddy

Švédsko, 2017, 62 min

Režie: Linda Hambäck

Scénář: Jan Vierth

Hrají: Stellan Skarsgå;rd, Melinda Kinnaman, Felix Herngren, Tova Magnusson, Christian Hillborg

Hodnocení­: 50 %

Nejkrásnější položku snímku Gordon a Paddy představuje zima: starosvětská, nefalšovaná, poetická. Pobaví také zákony uzpůsobené přírodním podmínkám, které ropuší strážce spravedlnosti Gordon vštěpuje své pomocnici myšce Paddy, s níž družně přespává v prázdném vězení. Třeba, že „pokud máš hlad, můžeš ukrást jeden oříšek“.

Ale jinak se s humorem příliš nepracuje. Vyprávění je vlídné, neuspěchané až líné a zjevně s ohledem na nejmenší diváky hodně doslovné. Což by nevadilo, koneckonců samoúčelných honiček si děti užijí jinde ažaž, ale chybějí výlety do fantazie.