Dosud měl nárok na jednu korunu ze vstupenky. Fond by měl získat peníze také od komerčních televizí a ze zpoplatnění filmů, které spravuje. Novinářům to řekl po jednání vlády premiér Petr Nečas.
Komerční televize by podle Nečase měly do fondu na podporu kinematografie poskytnout asi 150 milionů korun. Zpoplatnění filmů ve správě fondu podle něj vynese asi 20 až 30 milionů korun. Příjmy by měl fond mít i z on-line služeb a od provozovatelů satelitních a kabelových televizí. "Lze odhadnout, že dohromady ten výnos dosáhne zhruba 250 až 300 milionů korun," řekl Nečas.
Ministerstvo kultury, které návrh zákona připravilo, ho obhajovalo tím, že je potřeba sjednotit pravidla pro audiovizi v jednom zákoně a získat víc prostředků na podporu českého filmu.
Hazard filmu nepomůže
Celuloid mizí, nahrazuje jej digitální technologie. - Ilustrační foto.
"Ačkoli v minulém roce došlo k přijetí takzvané II. diginovely, která do fondu přinese každoročně dvě procenta výnosů z reklamy z komerčních televizí, nestačí to. Pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že fond by měl v příštích letech digitálně restaurovat většinu filmů, které má ve správě, digitalizovat regionální kina, podporovat tvorbu scénářů, výrobu, distribuci i festivaly, bylo nutné nalézt zdroje další," uvedla mluvčí ministerstva kultury Eva Tichá.
Subjekty, které by se na financování fondu podílely, by podle vládního návrhu mohly u fondu žádat o podporu, jejich zástupci by byli voleni do jeho výboru. Tento model v návrhu zákona vychází z Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie, kterou v prosinci 2010 schválila vláda.
Další návrhy jak financovat fond kinematografie, jako například státní rozpočet, odvod z výnosu z loterií, daňové úlevy a podobně, v meziresortním připomínkovém řízení neuspěly. Ministerstvo kultury uvedlo, že se zákon nijak nedotýká pobídek pro filmový průmysl, ani nemá nic společného s dokumentem ACTA či jinou kontrolou a omezením internetu. Nový zákon o audiovizi má nahradit dosavadní právní normy ze začátku 90. let.
