Poprvé na festival přijel Casey Affleck před dvěma lety, jako čerstvý držitel Oscara zde přebral Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. Určitým způsobem se na zdejší přehlídce však představil i loni, kdy byl hlavním hrdinou nové festivalové znělky.
„Bylo to zvláštní, nikdo mi neřekl, co od toho mohu čekat. Asi kvůli určité jazykové bariéře jsem tenhle suchý styl humoru nejdříve moc nepochopil. Natáčení navíc trvalo jedno odpoledne, takže ani nebyl čas o tom moc přemýšlet,“ říká k vtipnému černobílému spotu, ve kterém se v zastavárně marně snaží udat svou karlovarskou cenu. „Ale výsledek je skvělý. Pak jsem si říkal, že bych takovou znělku chtěl točit znovu, už jsem se na ten tón humoru naladil,“ směje se Affleck.
Festivalová znělka s Caseym Affleckem:
Herec letos do Varů zamířil opět osobně, přivezl s sebou novinku Světlo mého života, kterou režíruje, napsal k ní scénář a hraje v ní jednu z hlavních rolí.
V lehce postapokalyptickém snímku, kde neznámá choroba vyhubila většinu ženské populace, putuje krajinou jako otec, který skrývá a chrání svou malou dceru. V pochmurném světě, kde je žen nedostatek, totiž musí své dítě vydávat za chlapce. V dcerce (v podání mladé herečky Anny Pniowské) se však začíná probouzet puberta a on na ni začíná být krátký.
„Jako rodič se myšlenky, že svět je nebezpečné místo, nemůžete zbavit. Takže je velice lehké tento chybný pohled vštípit dětem. Obzvlášť dnes, kdy je naše kultura plná strachů a v každém cizinci vidíme nebezpečí. Tak by to ale nemělo být,“ vysvětluje tvůrce jako otec dvou dětí.
„Moje postava také neustále zamyká všechny dveře a trpí hypertrofovanou ostražitostí. Ve filmu je to dohnané do extrému, ale sám na sobě pozoruji mírnější verzi takových sklonů,“ popisuje Affleck.
I přes dystopickou atmosféru je snímek velice komorní, zaměřuje se na vztah otce a dcery. „Mám rád osobní dramata a taky mám rád sci-fi,“ popisuje vznik snímku Affleck a přiznává, že na větší sci-fi mu chyběly peníze. „Ale zase jsem nechtěl udělat jen snímek s dvěma postavami debatujícími ve stanu. To by byla pěkná nuda,“ vysvětluje specifickou vyváženost nakonec docela výpravného snímku, kde hrdinové putují hlubokými lesy ostrova Vancouver i zasněženou kanadskou krajinou.
Film o ztrátě ženského elementu může v některých momentech působit až feministicky a nabízí i několik náboženských odkazů. „Znělo by chytře, kdybych řekl, že vše, co z filmu vyplývá, jsem chtěl, ale popravdě jsem to při psaní na mysli neměl. Teprve postupně zjišťuji, co všechno se nám zde povedlo nakousnout,“ přiznává Affleck.
„Je tu velká tradice snímků, kde rodič putuje s dítětem a společně nedojdou na místo, kam chtěli. Už od dob Papírového měsíce. Dalo by se říci, že mne ty snímky inspirovaly,“ dodává ještě oscarový herec.
