Jak se zdá, připravil se však na oslavu výročí založení s vervou, kterou lze přičíst i oprávněným obavám Benátek z konkurence nedávno zřízeného festivalu v Římě i z možného ohrožení nově koncipovaným festivalem v Turíně, do jehož čela byl počátkem roku povolán kultovní tvůrce střední generace Nanni Moretti.
Benátský festival řídí už čtvrtým, a podle smlouvy posledním rokem italský filmový kritik, znalec asijských kinematografií a osvědčený nezávislý producent Marco Mueller, který má předchozí zkušenosti z vedení festivalů v Rotterdamu a v Locarnu.
Šíře a rozmanitost festivalového menu, jež letos přichystal, se téměř zdá napovídat, že se bude snažit udržet si své postavení i do budoucna.
Páteř programu budou tvořit jako v posledních letech dvě soutěže: v té hlavní budou o Zlatého lva a další tradiční ceny vedle známých režisérů, jako jsou Brian De Palma, Kenneth Branagh, Ken Loach, Eric Rohmer, Peter Greenaway, Wes Anderson, Yussef Chahiné, Nikita Michalkov či Ang Lee, bojovat i tvůrci méně zvučných jmen.
Zahájení festivalu bylo svěřeno pětatřicetiletému Joe Wrightovi, který po úspěších ve sféře televizních filmů upoutal předloni pozornost zdařilým filmovým přepisem románu Jane Austenové Pýcha a předsudek, uvedeným i u nás.
Předlohou jeho nového díla Pokání byl stejnojmenný román Iana McEwana, jehož počátek je zasazen do roku 1935 a jehož námětem je pocit viny z falešného nařčení. Nejen našemu, ale i italskému publiku zní málo povědomě také jména Vincenzo Marra, Andrea Porporati a Paolo Franchi, zastupující v hlavní soutěži domácí kinematografii.
Další italské autory ovšem najdeme v druhé soutěži, nazvané Horizonty, kde jsou uváděny kromě celovečerních hraných filmů rovněž dokumenty.
A jako by chtěl umlčet občasné kritiky, kteří mu předhazovali, že dává přednost asijským kinematografiím před domácími filmy, uspořádal letos Marco Mueller velkou retrospektivu italských westernů 60. a 70. let, jejímž patronem má být Quentin Tarantino.
Dalšími italskými tvůrci, jež festival připomene, jsou v rámci jubilea Benátek Mario Camerini a Carlo Lizzani a rovněž světově proslulý Bernardo Bertolucci, jemuž bude udělen Zlatý lev 75. výročí, zatímco Zlatého lva za kariéru se chystají Benátky udělit Timu Burtonovi...
Umělecký ředitel přehlídky dobře ví, že víc než po domácích hvězdách, jichž bývá na Lidu vždy dostatek, lační média po osobnostech z anglosaského světa filmu. Proto si pojistil výběrem mimořádně vysokého počtu filmů z USA a z Velké Británie nejen přítomnost Tima Burtona a režisérů, k nimž kromě těch, kteří se utkají o ceny, patří mimo soutěž i Woody Allen, ale hlavně možnost očekávat představitele jejich filmů.
Jsou mezi nimi tak lákavá jména jako George Clooney, Brad Pitt, Jude Law, Cate Blanchettová, Richard Gere, Charlize Theronová, Susan Sarandonová, Scarlett Johanssonová, Keira Knightleyová či Romola Garaiová.
Zda všichni přijedou, není ještě jisté, ale vzhledem k romantické pověsti Benátek i ke snahám producentů prodat filmy na lukrativním italském trhu se nepochybně mnozí z nich dostaví.
Kdo přijede zcela jistě, je německý tvůrce, spisovatel a teoretik Alexander Kluge. Dnes už pozapomenutý spoluautor Oberhausenského manifestu, jímž se v roce 1962 postavili proti konvenčnímu německému filmu tvůrci nové generace, získal v roce 1968 v Benátkách Zlatého lva za film Artisté pod kopulí cirku, bezradní… a stal se jednou z vůdčích osobností snah o obrodu filmového umění v Evropě.
V únoru letošního roku mu bylo 75 let a přijede oslavit své narozeniny spolu s festivalem na důkaz toho, že Benátský festival i umělci, jež ocenil, stále věří v nový film.
