Batman začíná

Batman začíná - Fotografie z filmu Batman začíná | foto: Warner Bros

Batman začíná, hra skončila

  • 1
Je to on, a není. Z komiksového hrdiny dvou tváří zůstaly ve filmu Batman začíná pouze vnější znaky, večerní smoking bohatého povaleče a netopýří maska nočních trestních výprav za zločinem. Batman změnil styl – prosím, proč ne. Ale jak dopadl film?

Především pod názvem Batman začíná se tají vlastně filmy dva. Přičemž první, školometský úvod do hlubinné psychologie příštího Batmana zatím na vandru, by měl být vystřižen, spálen, zakopán a milosrdně zapomenut.

Druhý, jenž líčí přerod navrátilce Bruce Waynea v podání bondovsky přitažlivého Christiana Balea v temného rytíře střežícího rodné město Gotham, přestavuje dobře natočený thriller, katastrofický film z jakéhokoli skutečného velkoměsta, ale už bez pohádkově fantaskní stylizace, již v úvodu celé sérii vtiskl Tim Burton. Tohle už není hra.

Nejtěžší je přetrpět začátek, kdy hrdina od děsivé vzpomínky z dětství přes tuláckou a vězeňskou zkušenost dospěje kašírovanou vánicí do kláštera velehor, kde absolvuje cosi mezi školením zednářské lóže a lekcí východních filozofií, to vše v podobě rychlokurzu pro hospodyňky.

Ubohý Liam Neeson musí učedníkovi předžvýkat spoustu pouček, jak potlačit hněv, vzbudit strach, pohřbít minulost a narýsovat budoucnost. Hrdinův duchovní i fyzický výcvik se svezl na módní asijské vlně, ovšem bez obsahu a poezie originálu, zkrátka na podnikové školení přijel další americký samuraj.

Příval škobrtavých frází zahladí jen efektní souboj učitele s žákem na ledě, podobně jako lepkavé příklady veřejného blaha, o něž dbali hrdinovi rodiče, vykoupí scéna jejich násilné smrti: rychlá, neodvratná, zbytečná.

Ještě po Wayneově návratu chvíli trvá nuda. V Gothamu se mluví o drogách a korupci, kdysi akční zloduch Rutger Hauer má stříbrné skráně mazaného kapitalisty, jenž vyrábí zbraně a míří na burzu.

Psychodrama se chválabohu mění v thriller, ale na půdě města, v němž burtonovskou křiklavou bizarnost nahradil temný sociální realismus hodící se k metropolím od New Yorku po Tokio – dokonce při scénách ohrožení vytane na mysli nedávný Londýn.

Také zlo nosí fádně vážnou tvář, chybějí výstřední zábavné figurky, jaké v minulých dílech předvedli Jack Nicholson či Jim Carrey. Tady už nevládnou magoři, nýbrž dealeři.

Ctitel legendy se nemůže dočkat, kdy už se hrdina promění ve známý přízrak. Pak plátno ožije, byť si scénář pomáhá bondovskými prvky včetně postavy výzkumníka alias Morgana Freemana, jenž Batmanovi shání výbavu.

Hlavním miláčkem filmu je však Michael Caine se suše vtipnými průpovídkami vzorného komorníka britského střihu. Kromě humoru jiskří i obrazově působivé scény, třeba s náletem netopýrů jak z Hitchcockových Ptáků.

Režisér Christopher Nolan prokazuje, že své řemeslo umí, i když mu v něm překážejí další disputace o spasení světa. Ale je to ještě Batman? Bývalý karneval hravosti se proměnil v akční manévry, představivost v nápodobu skutečnosti. Je to zkrátka jiný film; totiž ta lepší, závěrečná půlka.

A pokud jde o jeho první část, zbude z ní jen hrůzná představa, že by hollywoodští psychoanalytici takhle zprznili Jamese Bonda.

,