Balzerová: Do Alžběty se mi nechtělo

  11:44aktualizováno  11:44
Má za sebou desítky hlavních divadelních rolí. Přesto jí největší ohlas přinesla postava doktorky Čeňkové v seriálu Nemocnice na kraji města. Teď se do ní převtělila znovu. Po dvaceti letech vzniklo další pokračování.

Role doktorky Čeňkové vám před dvaceti lety přinesla velkou popularitu. Těšíte se, že ji zase budete prožívat?
Myslím, že mě už se popularita tak moc týkat nebude. Hlavními postavami příběhu bude nová generace, děti původních hrdinů. Alžběta v seriálu děti neměla, takže svůj příběh musí dohrát sama.

Jaká je tedy současná Alžběta?
Nechci o ní mluvit. Má v roli takové tajemno, zvláštní zákrutu v životě. Kdybych ji popsala, bylo by divákům vše od začátku jasné.

Měla jste radost, že se v natáčení pokračuje?
Vůbec se mi do toho nechtělo.

Proč?
Když mě tvůrci oslovili, vysvětlovala jsem jim, jak je těžké navazovat na něco, co jsme prožili před dvaceti lety. Jaroslav Dietl vymyslel seriál tak pečlivě, že když jsem četla nové díly, zdálo se mi, že už budu hrát úplně jinou Alžbětu. Váhala jsem. Režisér Hynek Bočan říkal, že netušil, jak hluboce jsou v nás postavy zakořeněné. Nechci, aby to vyznělo, že jsem z té role byla zblázněná. Ale byl to první velký seriál a měl takový úspěch, že se to nedá jen tak vymazat.

Řekněte, jak se tehdy popularita konkrétně projevovala?
Na ulici mě zastavovali cizí lidé. Dostávala jsem spoustu dopisů. Psali mi i diváci z různých zemí, ve kterých se seriál vysílal.

Nejvíce vás prý měli rádi Němci.
Ti seriál milovali. Dokonce mi dali cenu, o které se nedávno s velkou slávou psalo, že ji dostal Michael Jackson. Říkala jsem si: Tu mám přece už dvacet let doma v knihovně. Je to taková evropská obdoba Oscara - zlatá soška srnečka Bambi. Když jsem ji dostala, nepadla o tom v československých novinách ani zmínka. V televizi se neobjevil ani šot. Byl problém, že západní Němci dali cenu východní herečce. V televizi mi ji pak chtěli sebrat, ale já ji nedala.

Proč vám ji chtěli vzít?
Řekli, že seriál natočila Československá televize, tak patří jí. Jenže na sošce bylo napsáno Für Eliška Balzerová. Takže jsem ji ubránila a pořád z ní mám radost. Dali mi k ní výčet lidí, kteří ji také dostali. Je mezi nimi například Jean Marais, Catherine Deneuveová a Elisabeth Taylorová, takže jsem ve velmi dobré společnosti. Ale myslím, že v porotě tehdy převažovali muži. Kdyby rozhodovaly ženy, určitě by cenu dostal Miloš Kopecký.

Syna mi zachránila Helena Růžičková

Hodně hrajete v divadle. Je mezi divadelní a televizní popularitou rozdíl? Neštve vás, že se každý večer snažíte zaujmout diváky na jevišti a pak stačí jedna role v seriálu a je z vás najednou hvězda?
Samozřejmě. Kdo nemá štěstí a nedostane se k takové práci, lidé ho ani nezaznamenají. V určitém divadle se sice můžete stát hvězdou, ale televize pokrývá celou zem. Miloš Kopecký říkával: Celý život dělám v divadle exkluzivní role a nikdo mě nezná. Pak přijde jeden hrubián Štrosmajer a jsem slavnej.

Odešla jste z jistoty na vinohradské scéně do divadla v Nuslích, které v té době nikdo neznal. Nezalitovala jste někdy?
Ani jednou. Ani v těch bezesných nocích, kdy člověk rekapituluje svůj život. Váže se k tomu historka. Helena Růžičková je vědma. Kdysi mi četla z ruky a z lógru kafe. Říkala, že uprostřed cesty se mi rozdělí život. Ten druhý bude šťastnější a úplně jiný. Já si tehdy myslela, že se tedy asi jednou rozvedu. Jiná změna mě nenapadla. A ono šlo o divadlo. Opravdu se trefila. Ostatně, ona se trefí vždycky. Dokonce mi tehdy předpověděla, že jsem těhotná, i když jsem to v té době ještě nevěděla. A zachránila moje první dítě.

Zachránila?
Vycítila, že hrozí malér. Nevěděla jaký. Řekla ale, že hned musím k odborníkovi. Dovedla mě k panu doktorovi, který komplikaci potvrdil. Honzu při porodu zachránil.

To zní skoro neuvěřitelně...
Jsem jí za to dodnes vděčná. Donesla jsem jí pak obrovskou kytici. Pamatuji si, že byla žlutá. Je to už dlouho.

Jak dlouho?
Šestadvacet let. Podle Honzy se dá dobře počítat, kolik roků uběhlo od natáčení prvních dílů nemocnice. Byl mu rok, když jsem hrála Alžbětu.

A co vaše dcera? Pokud vím, dala se na divadlo.
To byla z nouze ctnost. Do muzikálu Šumař na střeše před pěti lety potřebovali mladou dívku. Hra je o tom, že rodiče mají pět dcer a rádi by je provdali. Tak jsem dodala tu svou. Kolegové mají samé kluky. Hra je krásná, v lednu budeme hrát už dvoustou reprízu. Dceři se to líbí, ale divadlo má radši z druhé strany. Studuje na Masarykově univerzitě v Brně dějiny divadla a je opravdu vášnivý divák.

Fidlovačka? Krok správným směrem

Zkuste vysvětlit, proč jste se vlastně rozhodla odejít z Vinohrad. Hrálo v tom roli, že jste tam byla jedna z mnoha, zatímco na Fidlovačce jste dostala hvězdnou pozici?
Samozřejmě. Na role, které bych si přála hrát, nás bylo na Vinohradech vždycky hodně. Velká role tam na mě přišla tak jednou za čtyři roky. Bylo mi padesát, život začínal rychleji utíkat. Říkala jsem si, že budu tři roky čekat na slíbenou roli, pak přijde jiný režisér a představí si v ní jinou kolegyni... To se stává.

Teď jste spokojená?

ELIŠKA BALZEROVÁ

Narodila se 25. 5. 1949 ve Vsetíně. Vystudovala konzervatoř a herectví na JAMU v Brně. Hostovala v Národním divadle. V roce 1977 nastoupila do Divadla na Vinohradech. Zde hrála dvacet let. V roce 1995 se s kolegou Tomášem Töpferem rozhodli zachránit zdevastovanou budovu Divadla Na Fidlovačce v Praze-Nuslích. Založili nadaci a po třech letech se jim podařilo budovu opravit, vytvořit nový soubor a začít hrát. Eliška Balzerová stojí v čele nadace, která shání prostředky na provoz divadla. Kromě desítek hlavních divadelních rolí hrála v řadě televizních inscenací a v seriálech. Největší slávu jí přinesla role doktorky Alžběty Čeňkové v seriálu Nemocnice na kraji města. Hrála například také v úspěšné filmové komedii S tebou mě baví svět. Manžel je filmový a divadelní producent. Má syna Jana a dceru Adélu.
V našem divadle můžu věci ovlivnit, svobodně se rozhodnout, zda roli přijmu nebo ne. Máme dramaturgyni paní Helenu Šimáčkovou, která pracuje tak, jak by dramaturg pracovat měl. Vybírá hry podle toho, koho v souboru má, a hercům připravuje role přímo na tělo. Předkládá nám role v té správné době, kdy jsme pro ně zralí.

Stala jste se šéfkou nadace, která shání prostředky na provoz divadla. V čem vaše práce spočívá?
Musela jsem se naučit sledovat novely zákonů, různé vyhlášky. Sháním třeba peníze. Teď se podařilo zajistit nová, pohodlnější křesla do lóží. Snažíme se krůček po krůčku. Zrekonstruovali jsme divadlo s minimalistickým rozpočtem. Kdybychom byli velkorysí a chtěli to tady mít vyzlacené, tak jsme neotevřeli nikdy. Sponzorují nás velké podniky, které mají být privatizovány. Když je převezme zahraniční nebo nadnárodní vlastník, možná nebudou mít zájem podporovat malé české divadlo. Takže trochu zoufale čekáme, jak to dopadne.

Baví vás to? Není to nudná úředničina?
To víte, že mě více baví číst scénáře než vyhlášky. Ale říkala jsem si, že mi jede poslední vagon, do kterého musím naskočit, pokud se ještě chci v životě naučit dělat něco nového, užitečného.

Musím se hlídat

Když jsme u „posledního vagonu“... Jak se vyrovnáváte s přibývajícími roky? Nemáte jako mnohé jiné herečky choutky zachraňovat, co se dá, různými kosmetickými zásahy?
 Rozhodla jsem se, že co se týká plastiky, nenechám na sebe sáhnout. Každá vráska znamená, že jsem něco prožila. Je to součást mne samé. Na ty kolem očí nedám dopustit. Vždyť ukazují, že jsem se často smála! Pravda je, že od určitého věku chodím na kosmetiku a pečuji o sebe víc. Pleť trpí tím, jak ji v divadle pořád líčím. A taky se udržuju v kondici pohybem.

Sportujete?
Celá rodina lyžujeme.

Nebojí se o vás kolegové v divadle, že se polámete a bude se muset měnit repertoár?
To se spíše bojím já. Když si stoupnu na kopec, tak přemýšlím, která z rolí se dá hrát s nohou v sádře pod dlouhou sukní. Ale myslím na to jen chvilku. Kdybych se bála, neměla bych z jízdy ten správný požitek.

Když se natáčí delší dobu seriál, nemusíte dodržovat určité zásady, abyste si neublížili, neonemocněli, a tím natáčení ohrozili?
Teď zrovna jsme přes léto museli slíbit, že se nebudeme opalovat. V bílých pláštích bychom pak totiž na obrazovce vypadali jako černoši. Kromě toho by to bylo nepřirozené, protože se jednotlivé díly nenatáčejí návazně, ale různě napřeskáčku. Tak jsem v srpnu, když jsme měli v natáčení pauzu, jela na Island, kde sluníčko nepálí.

A teď je příprava seriálu v jaké fázi?
Poslední natáčecí den byl čtvrtého prosince. Začíná zásadní práce. Materiálu je hodně. Točilo se na digitální kamery, takže se nemuselo šetřit filmem jako kdysi. Teď je na režisérovi a dramaturgickém týmu, co z toho vyberou. Tahle práce je mnohdy důležitější než samo natáčení. I když je samozřejmě podstatné, co tam mají natočeno a jestli mají z čeho vybírat. Takže sama jsem zvědavá.

Herečka Eliška Balzerová chválí Marka Ebena za pěkné moderování finálového večera na MFF v Karlových Varech.


Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Filmový průmysl stojí na prahu změn, vzkazují z Hollywoodu Pitt a DiCaprio

Leonardo DiCaprio a Brad Pitt ve filmu Tenkrát v Hollywoodu

Najdete v Hollywoodu zářivější hvězdy? Oba se na absolutním vrcholu popularity drží téměř třicet let. Nyní se poprvé...

PRVNÍ DOJMY: Tenkrát v Hollywoodu je Tarantino šťastný jako blecha

Brad Pitt a Leonardo DiCaprio ve filmu Tenkrát v Hollywoodu (2019)

Někdo tvrdí, že „pravý“ Quentin Tarantino si vezme slovo až v poslední, vskutku třeskutě zábavné půlhodince své novinky...

Husákovy děti „sjíždějí“ na internetu veselé seriály po více dílech

Jim Parsons s kolegy ze seriálu Teorie velkého třesku na hollywoodském chodníku...

Muži online nejvíce sledují filmy, ženy zase seriály, jejichž fanoušky je také generace zvaná Husákovy děti, která...

RECENZE: Tenkrát v Hollywoodu se najde vše, co má (nejen) Tarantino rád

Leonardo DiCaprio a Brad Pitt ve filmu Tenkrát v Hollywoodu

Dobám, kdy se muži nebáli být chlapy a ženy uplatnit svůj půvab, kdy z hereckých karavanů duněl kuřácký kašel a hvězdám...

Další z rubriky

Husákovy děti „sjíždějí“ na internetu veselé seriály po více dílech

Jim Parsons s kolegy ze seriálu Teorie velkého třesku na hollywoodském chodníku...

Muži online nejvíce sledují filmy, ženy zase seriály, jejichž fanoušky je také generace zvaná Husákovy děti, která...

RECENZE: Pohádku Hodinářův učeň spasil zábavný padouch Viktora Preisse

Jakub Žáček, Václav Neužil a Jaroslav Plesl ve filmu Hodinářův učeň

V premiérové české pohádce Hodinářův učeň, která právě vstupuje do kin, asi nebude vše v pořádku, pokud divák podvědomě...

VIDEO: Železnou oponu překonal jako první animovaný pes Sputnik

Richard Genzer při dabingu své postavy ve filmu Fany a pes

Dvanáctiletá hrdinka animovaného snímku Fany a pes pečuje v letním Lipsku o Sputnika, domácího mazlíčka své nejlepší...

Najdete na iDNES.cz