Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„A protože Jiřinku mám rád a vážím si jí, tak rozhodně nebudu ten, který by snad s nějakou touhou po bulvárnosti na dveře její třinácté komnaty klepal,” dodává.
Dokument měl být původně uveden už k letošním devadesátinám herečky, natáčení však bylo odloženo kvůli covidu. „Měli jsme už na loňský podzim plánované nějaké natáčecí dny, ale když jsem viděl, jak rostla čísla nákazy, a byli jsme pořád před očkováním, nechtěli jsme být těmi, kteří by nedejbože na Jiřinu něco plivnuli. To by pak byl Strach ten zlý, kdo nám Křemílka odstěhoval do nebe. To si na svědomí nevezmu,” usmívá se.
Stěžejní část natáčení se podle režiséra uskuteční od konce září či října. „Nikam nespěchám, protože Jiřině je jen devadesát a onehdá, když jsme natáčení odkládali, Jiřina vtipkovala, abych se toho natáčení vůbec já dožil,” prozrazuje.
V hlavní roli představovaného seriálu Docent se objeví Ivan Trojan, se kterým má režisér letité zkušenosti. „S Ivanem jsme se dostali na počet osmnácti nebo devatenácti společných filmů,” uvádí. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat televizní film Osmy, seriál Ztracená brána nebo oblíbenou pohádku Anděl Páně.
Její případné další pokračování v tuto chvíli režisér přirovnává ke zraní vína. „Takový ten rychloburčák, z toho bolí hlava. Když chcete opravdu kvalitu, musí to být v sudu uzrálá reserva. Teď jsme tedy ve fázi, kdy jsme hodili nějaké ingredience do sudu a dejte nám čas, než to správně uzraje. Nechceme té jedničce a dvojce hodit klacek pod nohy nějakou případnou blbou trojkou,” podotýká.
Řeč se na karlovarském festivalu stočila i směrem k současné situaci na FAMU, ke které se režisér oficiálně vyjádřil už v kritickém dopisu rektorce AMU. „Paní rektorka mi zdvořile odepsala, že se situací zabývá a také jí není nadšená. Tím naše komunikace skončila. Nechci se každodenně k situaci na FAMU vyjadřovat. Já jí ale takto vnímám už léta, vlastně od roku 2002, kdy tam nastoupil Michal Bregant, který ji začal přebudovávat do progresivního stylu ve smyslu – řemeslo je špatně, ať se učí někde na učilišti a my budeme vychovávat ty autorské vyzrálé umělecké osobnosti,” komentuje.
Na FAMU vidí problémy učitelé i studenti, děkanka vyzývá k diskusi |
Na otázku, zdali měl Jiří Strach někdy ambici natočit opravdu „festivalový film” odpovídá: „Já se žánrově pohybuju mimo festivaly, mimo poroty, mimo grantové komise. Protože se mi spíše líbí, když jdou lidé do kina, jdou tam dobrovolně a zažijí emoci, která je hluboce lidská nebo klidně jen legrace a nadsázka,” uvádí.
Jeho velkým filmovým tématem je tak naděje. „Rád točím příběhy, které ji v sobě mají a v dnešní době je to téma velmi mocné a potřebné,” sděluje. Najít námět, které by mohlo zaujmout jak festivalové, tak široké publikum je podle něj náročné především pod tíhou nejen více než staleté historie kinematografie, ale i celé historie dramatu.
„Narazit na příběh, který je obyčejný, lidský a neviděný je problém. Pro mě je vzorovým filmem Amadeus, v uměleckém rozměru i v tom diváckém sdělení. Přeju si, aby teď třeba na Zátopka chodilo hodně lidí, protože to prospěje nejen tomu filmu, ale naší kinematografii obecně. Takové látky však dnes, aby člověk hledal ani ne lupou ani mikroskopem, ale rovnou elektronovým mikroskopem.”
