Petr Kratochvíl

Petr Kratochvíl - spolumajitele pražského Divadla Ta Fantastika | foto: KORZO

Stát odvrátil arbitráž kvůli divadelnímu podnikání

  • 4
Ministerstvo financí odvrátilo arbitráž kvůli nerovným podmínkám v divadelním podnikání. Česko zažaloval kvůli financování pražských scén spolumajitel pražského Divadla Ta Fantastika Petr Kratochvíl.

"Rozhodl jsem se stáhnout žalobu a zcela se vzdát jakýchkoliv finančních nároků," oznámil divadelník na společné tiskové konferenci s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Kratochvíl, který má americké občanství, podal u mezinárodního arbitrážního soudu žalobu na český stát, že neochránil jeho investice do divadla, které funguje jako obchodní společnost.

V minulých dnech uplynula šestiměsíční lhůta první fáze řízení, a stát se musel buď s Kratochvílem domluvit, nebo podstoupit arbitrážní soud. "Měl šanci uspět," přiznal ministr Kalousek.

Ministerstvo financí s Kratochvílem uzavřelo dohodu o narovnání. "Stačí morální zadostiučinění. Peníze, které by stát musel zaplatit, by šly z kapsy všech daňových poplatníků, a to si pan Kratochvíl nepřeje," podotkl Kratochvílův advokát Marek Nespala.

Kratochvíl ovlivnil podobu nové grantové politiky
Na základě Kratochvílovy žaloby z loňského léta začali členové grantové komise stávající systém přerozdělování peněz upravovat.

"Dosáhl jsem toho, že v novém grantovém systému byla částečně změněna pravidla v tom smyslu, že by jedna obchodní společnost neměla být před jinou znevýhodněna, a toho, že granty rozdělené do několika kategorií aspoň do jisté míry dávají stejné šance všem divadelníkům," řekl podnikatel.

Součástí "usmiřovací" dohody se stal i dopis určený primátorovi Prahy Pavlu Bémovi, v němž ho ministr Kalousek zdvořile žádá, aby věnoval větší pozornost právě grantům. O tom, jak bude nová grantová politika hlavního města vypadat v praxi, se rozhodovalo na magistrátu právě v době podpisu dohody o narovnání.

Arbitráž se může vrátit
Druhá kauza − Kratochvíl se totiž obrátil i na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr − podle Nespaly stále pokračuje.

Nejde o peníze, ale o princip dotování obchodních společností, zdůvodňoval Kratochvíl žalobu. "Neměly by dostávat peníze, ale pokud je dostávají, chceme je také," tvrdil. Netajil se tím, že mu jde o likvidaci systému, který označil za hloupý, diskriminační a nekontrolovatelný.

Jeho kroku se pražští radní zalekli a reagovali pozastavením grantů na rok 2008. Ty dodnes nebyly rozděleny, následná finanční nejistota divadlům způsobila a nadále způsobuje vážné potíže.

Kritizovaným aspektem udělování grantů je i údajné porušování pravidla de minimis, které platí pro všechny země Evropské unie. Určuje totiž, že z veřejných peněz lze financovat pouze neziskové kulturní subjekty. Kulturní organizace pracující jako ziskové je mohou dostat výjimečně v maximální výši 200 tisíc eur, tedy přes pět milionů korun na období tří let.

"Pokud změna grantové politiky bude v rozporu se zákony Evropské unie, tak žalobu mohu opět podat," upřesnil Kratochvíl. Ministerstvo financí totiž oznámilo, že možné finanční nároky Kratochvíl nebude uplatňovat ani v budoucnu.