Z představení Pérák |
Režisér Jiří Havelka a herci dostali geniální nápad představit odboj poetikou divadelního komiksu a la Liga výjimečných. Všichni tedy mají své přezdívky i speciální dovednosti. Ať je to statečný Alois Eliáš zvaný Generál, svůdná Adina Mandlová alias Diva, jeden ze tří králů, excelentní střelec a oddaný křesťan Václav Morávek zvaný Kazatel nebo fešácký agitátor Fučík čili Casanova.
A také mytický Pérák, muž s abnormálními schopnostmi, skokan na pružinách (zde provozuje akrobatické kousky na skákacích botách), jehož totožnost zůstane tajemstvím.
Hraje se ve svižných střizích, filmově "zrychleny" jsou akční rvačky doprovázené hlasitým zvukovým doprovodem úderů, dobovou atmosféru pomáhají zprostředkovat černobílé dotáčky působící jako oživlé staré fotografie.
Na inscenaci je pozoruhodné, že přes lehký tón a výraznou stylizaci nepostrádá pietu a skutečné vlastenectví. Nejvíc zjednodušený je asi obraz Fučíkův, ale Morávek a především generál Eliáš jsou skuteční hrdinové. Takoví, že je musí obdivovat i nejzatvrzelejší puberťák.
Fingovaná smrt
To neznamená, že Pérák je inscenace určená jen pro mladší generaci. Baví všechny, kteří mají rádi režijní Havelkovu hravost i slovní humor Vosto5. Jen na zkoušku z dějepisu se příliš nehodí, na to s fakty zachází moc volně. Vybírá si nedoložené události (Heydrich si zálibně zkouší svatováclavskou korunu) a těžko říct, jak by se zkoušející tvářil na názor, že Štefánik fingoval svou smrt, aby se později mohl zapojit do odboje pod krycím jménem Hvězdář.
Jediná škoda, že se inscenace se vstupem Štefánika začíná zadýchávat, také se z ní vytrácí Pérák, s nímž autoři náhle jako by nevěděli co si počít, a tak se z hrdiny rázem stává stážista.
Hodnocení MF DNES: 75 %
