RECENZE: Muž bez vlastností varuje před rychlým koncem pomalé epochy

Soubor Sektor pro hosty představil v pražském Rock Café hru Muž bez vlastností jako bonus v rámci listopadového festivalu německého jazyka. Ale kus v režii Martina Faláře, který se vypořádává s dílem rakouského spisovatele Roberta Musila, si zaslouží větší pozornost než jen jako přívažek tradiční akce.

Musil se ve svém nedokončeném sedmisetstránkovém kolosu vyrovnával s rozpadem Rakouska-Uherska, s koncem té nekonečné doby klidu a osudem tehdejšího člověka v ní. Fascinace pokrokem tehdy překotně šla ruku v ruce se zmatkem a dezorientovaností všech. Hrdinové hry žijí v předvečeru první světové války, nic netuší a plánují oslavy sedmdesátého výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn.

"Neměl by se ten pokrok zakázat, dokud je čas?" ptá se řečnicky Jiří Pěkný jako hrabě Leinsdorf. "Koprovou s knedlíkem, nebo s bramborem? Takže kolínka?" táže se dále komorná Ráchel Terezy Veselé.

Muž bez vlastností

85 %

Sektor pro hosty

premiéra 29. října 2013

režie: Martin Falář

hrají: Pavel Richta, Petra Lustigová, Lukáš Venclík, Tereza Veselá, Jiří Pěkný, Pavel Neškudla, Jiří N. Jelínek, Filip Šebšajevič

Absurdní rozhovory vypovídají o neukotvenosti znuděné doby, kdy si mladé dívky vylepovaly nad postel obrázky násilníků a vídeňské múzy (skvělá Petra Lustigová) zdobily své jídelny motivy vadnoucích květin.

Falář téma přináší do současnosti jako ideální  paralelu. I když se často říká, že dnešek připomíná spíše meziválečný rozkvět zbrzděný ekonomickou krizí, i díky Muži bez vlastností můžeme vidět spojitost v dobách ještě dřívějších.

Současný zmatek nových technologií, slovník plný libozvučných neologismů a mnohaletý klid se nápadně podobají těm líným časům, po kterých vše tak náhle vzalo rychlý spád.