Vybrali si totiž jedno z jeho nejslavnějších děl, aby v nezvyklém eklektickém stylu zanalyzovali, zda je sto padesát let stará hra stále aktuální. Ibsenův částečně autobiografický příběh lékaře Tomáše Stockmanna je totiž považován za dodnes platnou kritiku zkostnatělé a prohnilé společnosti. Tu norský klasik vyjádřil lékařovým marným bojem s městem, které nechce zastavit výnosný provoz místních lázní. Právě v jejich vodovodu Stockmann odhalil nebezpečné parazity.
Lachende Bestien, kterým dává v Divadle Komedie vedení Městských divadel pražských prostor v rámci své dramaturgie jako nadějnému souboru, jdou na Ibsena dost netradičně. Provolání z úvodu totiž v inscenaci skutečně zazní. Hába kus od počátku pojal jako kabaret – jeho herci někde citují promluvy ze hry, jinde ji zcizují, komentují, vystupují z rolí, zpívají a pomrkávají na diváka.
Jaký asi smysl má metafora pejska a kočičky, do kterých se stylizuje lékař a jeho žena? Má zde skutečně stačit jen paralela, že tvůrci podobně jako Čapkovi hrdinové kombinují páté přes deváté, aby vznikl nepoživatelný postmoderní dort? A proč zde zazní táboráková kytarová vsuvka Veď mě dál, cesto má? Soubor v programu k inscenaci píše, že v divoké ekoteroristické jízdě nahlédne limity současné demokracie a v ní obsažené fašistické tendence. Takové zkoušce chce zřejmě podrobit samotného Ibsenova hrdinu, který si trochu samolibě uzurpuje pravdu pro sebe.
Nepřítel liduLachende Bestien (Divadlo Komedie) premiéra 19. ledna 2019 režie: Michal Hába hrají: Miloslav König, Johana Schmidtmajerová, Kryštof Bartoš, Jiří Šimek, Jindřich Čížek |
Závěrečný vrchol hry Hába nahradil citací z loňského velmi medializovaného proslovu patnáctileté Švédky Grety Thunbergové, která upozorňovala na klimatické problémy tím, že místo do školy chodila protestovat před parlament.
Náročné představení poutá pozornost obsazením, Miloslav König si v hlavní roli drží svůj vysoký herecký i pěvecký standard, krok s ním ovšem drží i Johana Schmidtmajerová a relativně i dvojice známá z Pomezí, tedy Kryštof Bartoš a Jiří Šimek. Diváci si tedy z večera odnesou esteticky zajímavý zážitek. Je to ovšem i zážitek srozumitelný?
