V Semilasse návštěvníci najdou například kuriózní vynálezy připisované Cimrmanovi, stovky divadelních plakátů, fotografií, kostýmů a rekvizit. "Je to naše dosud největší výstava, ve skladech toho moc nezůstalo," řekl v pondělí novinářům spoluzakladatel divadla Zdeněk Svěrák.
Expozice spojuje několik kolekcí, které v minulých letech vznikly pro různé účely. Organizátoři zaplnili veškeré prostory Semilassa od suterénu přes zákulisí a foyer až po velký sál. Na zahradě Semilassa vyrostla funkční hospoda Na mýtince, pojmenovaná po známé divadelní hře Divadla Járy Cimrmana.
Samostatná část výstavy připomíná osobnost režiséra Ladislava Smoljaka, jenž v roce 2010 zemřel. "Jako sirotci po Láďovi máme jeden úkol. Není to úkol, abychom pokračovali nějakou novou hrou, novou premiérou. Dohodli jsme se, že završením je v tomto směru České nebe. Naším úkolem je teď udržet to divadlo živé, točit těch 15 her, o kterých si myslíme, že živé jsou," řekl Svěrák.
Členové Divadla Járy Cimrmana prezentují v Semilasse také své mimodivadelní umělecké aktivity. Petr Brukner vystavuje fotografie, Jan Hraběta dřevěné artefakty, Miloň Čepelka své básnické i prozaické knihy. Jaroslav Weigel představuje své grafiky a výtvarné návrhy scén a kostýmů pro cimrmanovské inscenace. Výstava potrvá tři měsíce do 15. září.
Herci Divadla Járy Cimrmana (zleva) Jaroslav Weigel, Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák a Jan Hraběta na zahájení výstavy v Brně
U zrodu fiktivního génia Járy Cimrmana v roce 1966 stáli Jiří Šebánek, Karel Velebný a Zdeněk Svěrák. Z jejich rozhlasové Nealkoholické vinárny U pavouka se posluchači poprvé dozvěděli o velikánovi, jehož jméno předtím nikdo neznal. Zprvu nezávazná mystifikace okolo imaginární postavy se postupně rozrostla do netušených rozměrů. O rok později založené Divadlo Járy Cimrmana se po celou dobu své existence těší nebývalému zájmu diváků.
