RECENZE: Filmový Idiot je mrazivý. A připomíná, že ne vše ruské je špatné

Sevřenost a mrazivost kane z filmového zpracování původně do divadla plánované inscenace Dostojevského Idiota. Tvůrci natáčeli v prostorách Stavovského divadla, pompézní scéna dodává známému příběhu překvapivou barevnost a hloubku, která se zmíněnou sevřeností zajímavě kontrastuje.

Mrazivě to začíná i končí. Když se během úvodních titulků poprvé setkává Rogožin v podání Igora Orozoviče s knížetem Myškinem (Patrik Děrgel), leží spolu na ledové ploše. Setkání působí čerstvě, zároveň z něj však vane jistá chlapská, roky budovaná sounáležitost.

Podobně studeně vyznívá i závěr, kdy se Myškin s Rogožinem opět ukládají jeden vedle druhého, s tím rozdílem, že nyní vedle nich leží i tělo zabité Nastasji Filipovny.

Ambivalentní vztah mezi dvěma výraznými postavami Dostojovského Idiota zjevně zaujal i režisérku Danielu Špinar, která jeden z nejslavnějších ruských románů zpracovala do filmu. Původní divadelní verzi, pro kterou dokonce vznikl nový překlad Libora Dvořáka, totiž museli tvůrci Činohry Národního divadla pro opakované lockdowny neustále odkládat. 

Neudržitelná situace nakonec vyústila v natočení filmu, aby vložená energie nepřišla vniveč. Bezmála hodinu a půl dlouhý snímek si samozřejmě vynutil výrazné krácení. Znát je to především na postavě Aglaji (Jindřiška Dudziaková), respektive celé rodiny generála Jepančina. Můžeme se jen dohadovat, zda by v divadelní verzi dostala větší prostor, linka nejmladší generálovy dcery a knížete Myškina však vyznívá zcela doztracena.

Špinar se naopak soustředí na dva zásadní momenty románu. Jedním je setkání u Ivolginů. Celý film vznikl v prostorách Stavovského divadla včetně těch běžně neviděných. Právě zde se tak divák dostane do zákulisí, do prostoru před maskérnou, místa hereckých večírků. Stísněný prostor plný nejrůznějších krámů pomáhá budovat bizarnost ukřičené rodiny. Tvůrci je navíc pomocí nakládaných okurek, muletů a neopomenutelné vodky důsledně vykreslují jako čisté figurky. 

Vrcholem snímku je pak samotná oslava Nastasji Filipovny přímo na scéně divadla. V momentech, kdy herci promlouvají do mikrofonu zády k hledišti, se za nimi v celé své kráse klene pompézní „mozartovský“ sál. Filmové scéně tak Špinar dodává překvapivou výšku, barevnost i hloubku.

Idiot

80 %

Národní divadlo

premiéra 4. března 2022

režie: Daniela Špinar

hrají: Patrik Děrgel, Igor Orozovič, Tereza Vilišová, Jindřiška Dudziaková, Petr Vančura, Robert Mikluš, Alena Štréblová, David Prachař, Ondřej Pavelka, Pavla Beretová, Lucie Juřičková, Jana Stryková, Radúz Mácha, Filip Rajmont, Vladislav Beneš, Magdaléna Borová, Josef Grec

Vedle zmíněného vztahu mezi Rogožinem a Myškinem tvůrci dále podtrhují neštěstí Nastasji Filipovny. Herečka Tereza Vilišová ji podává v jednom ze svých nejlepších výkonů. Do jejích ostrých rysů dokáže dostat touhu, vášeň i lásku a zároveň zoufalství, zlomenost a cynismus. Jako by se Špinar spolu s dramaturgyní Ilonou Smejkalovou rozhodl svěřit ústřední roli právě Vilišové a zaměřit film na magnetickou osobnost Nastasji Filipovny. I za cenu toho, že titulní úloha samotného knížete Myškina tolik nevyzní.

Celkově se ovšem režisérce povedlo vytvořit zajímavé, sevřené dílo s jasným názorem, které (i díky kameře Jakuba Jelena) obstojí taktéž po filmařské stránce. Několik střihových lapsů divák odpustí.

Dlouho odkládaného Idiota uvádí Národní divadlo v časech, které ruské kultuře a národu rozhodně nesvědčí. I tohle je důležité: přes všechnu prolévanou krev, nenávist a iracionálnost současného Kremlu nesmíme úplně zapomenout, že tam někde na východě snad žijí i normální lidé, z jejichž řad vzešel někdo takový, jako byl Dostojevskij.