RECENZE: Muzikálová cesta k bezdomovcům. Svěrákův zázrak se nekoná

Rozčeřit stojaté vody tuzemského muzikálu se s novinkou Branický zázrak pokusili Jan Svěrák a Tomáš Klus. Bohužel se jim to nepovedlo, dílo sice zdobí dobrá živá hudba, dějově ale silně pokulhává.

Už trochu podezřele zněla anotace k muzikálu Branický zázrak, se kterým režisér Jan Svěrák a písničkář, skladatel a herec Tomáš Klus hostují v pražském Divadle Na Fidlovačce: „Písničkář Pavel Krajíček dosáhl středního věku a diví se, kam se ztratilo jeho mládí, sláva, radost ze života, a teď dokonce i kolo z garáže. Smiřuje se s tím, že mládí mu nikdo nevrátí, a o to víc chce zpátky alespoň kolo.“

To, co může působit jako lehká nadsázka, však tvůrci na jevišti prezentují jako zcela vážně míněné téma. Krajíček v podání Tomáše Kluse líčí na zloděje a následně se je sám vydává hledat mezi partu bezdomovců. Kolo nenajde, ale mezi lidmi na dně společnosti dosáhne zásadního životního prozření. Cestou se diváci jen tak mimochodem dozvědí, že ne zcela bystré policisty svazuje byrokracie a že lidstvo ovládá konzumerismus.

Ne, tohle nemá být jízlivá kritika za každou cenu, Svěrákovo libreto ale nabízí děj dvouhodinového muzikálu tak prostinký, že se to od tvůrce Ropáků, Kukyho či Jízdy (tedy snímků, kde Jan na scénáři nespolupracoval se svým otcem) zdá až nepatřičné.

V programu se odkazuje až ke C. G. Jungovi a psychoanalytickému pojmu anima. Budiž, ale ani sebevýsostnější pointa snad autory neopravňuje k tak naivnímu ději, který finálnímu prozření předchází.

Dobrým tahem se naopak jeví sázka na Tomáše Kluse. Populární písničkář a vystudovaný herec má dostatek charismatu, aby celé představení v hlavní roli utáhl. Na starosti má i většinu pěveckých vstupů, které podává se svým typickým zanícením. Ve vedlejších rolích zaujmou Šimon Bilina či Dušan Kollár.

Nejlepší složkou večera je živá hudba. Kapela Tomáše Kluse skvěle doplňuje Klusovy nekomplikované, ale výstižné texty, kterým se dá odpustit i občasné rýmy ve stylu jih/jejich. Ústřední píseň Polobůh má šanci i na slušnou rádiovou rotaci.

Branický zázrak

50 %

Divadlo Na Fidlovačce

premiéra 17. května 2022

režie: Jan Svěrák

hrají: Tomáš Klus, Veronika Khek Kubařová / Nikola Ďuricová / Michaela Zemánková, Nikola Ďuricová / Simona Tlustá / Eva Zítková, Radka Pavlovčinová, Martin Dejdar / Šimon Bilina, Radim Flender, Lucia Jagerčíková / Markéta Zehrerová, Josef Fečo / Martin Schreiner / Lukáš Pečenka, Rudolf Kubík, Dušan Kollár / Bronislav Kotiš, Filip Antonio / Mikuláš Matoušek / Kryštof Švehlík, Klára Jelínková / Johana Kyselková / Eliška Machačová / Eva Petrová / Kristýna Štarhová

Ovšem právě Klus je interpretem většiny svých písní, což v průběhu večera působí trochu monotónně. Vyjde to najevo především na úplný závěr, kdy finální píseň oživí sborový zpěv. Společně pak všichni protagonisté odzpívají i ústřední píseň jako přídavek. Náhle totiž celé pódium ožije. Větší dělba hlasů by barevnosti díla rozhodně neuškodila a vytrhla by celý večer z částečné letargie.

Svěrák totiž jinak dílo režíruje poměrně zručně, dobře pracuje s rozměry jeviště, s příchody a odchody herců, využívá i vkusnou projekci a docela vtipnou scénu Nikoly Tempíra. Největší slabinou Branického zázraku tak zůstává samotné libreto. Jistě, většina českého muzikálového repertoáru nenabízí děj složitější, od dua Svěrák / Klus bychom ale snad mohli čekat něco rafinovanějšího než zpěvákovu cestu od domu k popelnicím.

Pokud ovšem bral Svěrák svůj Branický zázrak jako rozcvičku, potenciál rozčeřit stojaté vody českého muzikálu zjevně má.