"Jeho zájem se soustřeďuje na lidskou figuru a tvář, obojí však převádí do abstraktní roviny," uvedl kurátor výstavy Pavel Liška. Josephsohnova na první pohled hřmotná či neohrabaná díla prozrazují, že jejich tvůrce zajímá spíše to, co se děje pod povrchem bronzové hmoty. Ze zvrásněného a drsného materiálu jakoby mimoděk vystupují ústa, nos či oči.
Mohutné bronzové kolosy, které zaplnily první patro Domu umění, se však díky jemnému naklonění jakoby vznášejí v prostoru. "Jejich jakoby náhodné povrchové zpracování působí lehce a dynamicky. Působí jako nadpřirozené bytosti, které se nacházejí v neznatelném ale neustálém pohybu," komentuje objemné polofigury Liška. Josephsohnovy reliéfy přirovnává vlnám rozbouřeného moře či erozí rozmazaným sochám antických karyatid. Výstava přináší výběr z díla sedmdesátých až devadesátých let.
Hans Josephsohn je ovšem člověk zajímavý nejen svým dílem ale také životním osudem. Židovský umělec se narodil ve východopruském Königsbergu odkud v roce 1937 odešel za studiem na umělecké škole do italské Florencie. Ale i tady jej dohonily fašistické protižidovské zákony a tak v roce 1938 odchází do Švýcarska, kde žije dodnes. "Ve svém curyšském ateliéru obklopený ruchem velkoměsta se mezi svými sochami pohybuje jako mezi živými stromy, které zasadil a ošetřuje," dodává Liška.
 V brněnském Domě umění vystavuje švýcarský sochař Hans Josephsohn |
