Program na 23. září

  17:07aktualizováno  17:07
Neděle 23. září 2001, 19:30, Velký sál paláce Lucerna

Výběr nejkrásnějších skladeb z historie tanga
Astor Piazzolla: Koncert pro bandoneon a orchestr „Aconcagua“

Výběr nejkrásnějších skladeb z historie tanga
A. Malando
Olé Quapa

Astor Piazzolla: Koncert pro bandoneon a orchestr „Aconcagua“
Allegro marcato
Moderato
Presto

Výběr nejslavnějších českých a slovenských tangových (upravil Václav Zahradník):

Praha je krásná
hudba: Josef Stelibský, text: Jaroslav Mottl, Karel Melíšek

Guadalcanal
hudba i text:  Jiří Voldán

Tvé oči to poznaly
hudba: Eman Fiala
text: Jaroslav Mottl

Píseň severu
hudba: Pavel Milan
text Viktorka Bárová:

Večer nad Prahou
hudba: Josef Stelibský
text: Jaroslav Mottl, Karel Melíšek

Tvůj bílý šátek
hudba: Josef Stelibský
text: Jaroslav Mottl:

Miluška moja
hudba: Andrej ???? Baláž
text: J. E. Devínsky

Vzpomínej!
hudba: RIPP
text: Ruda Jurist

Píseň pro Kristýnku
hudba: Zdeněk Petr
text: Vladimír Dvořák

Přestávka

Výběr nejslavnějších argentinských tangových melodií
(upravil Václav Zahradník):

La Cumparsita
hudba: Gerardo Rodríguez

Besame Mucho
hudba: Consuelo Velasquez

Mi Buenos Aires Querido
hudba: Carlos Gardel
text: Alfredo Le Pera
 
Blue Tango
hudba: Leroy Anderson
 
Amor
hudba: Gabriel Ruiz

Sombras… Nada más!
hudba: Francisco Lomuto
text: José María Contursi

A Media Luz
hudba: Edgardo Donato

El Día Que Me Quieras
hudba: Carlos Gardel
text: Alfredo Le Pera:

El Choclo
hudba: Ángel Villoldo

Jealousy
hudba: Jacob Gade


Filharmonický orchestr Praha
Juan José Mosalini...bandoneon
Jana Tetourová...mezzosoprán
Aleš Briscein...tenor
André Cognet...baryton
Ann-Katrin Naidu...mezzosoprán
Jorge Rodriguez, Maria Filali...taneční pár
Pavel Eret...housle
Laurence Gilgore...dirigent

Tango je v odborné literatuře definováno jako párový tanec ve dvoučtvrtečním taktu s charakteristickým tečkovaným rytmem. O původu jména byla vyslovena řada hypotéz, ale na žádné se odborníci dodnes nedokázali sjednotit. Jisto je, že tanec vznikl v letech 1865 až 1870 v chudinských čtvrtích argentinského města Rio de la Plata a v přístavech Buenos Aires, kde žili ve velké bídě imigranti z Evropy. Odtud proniklo na přelomu století i do kaváren v centru města, postupně do celé Argentiny a ostatních latinskoamerických zemí, přeskočilo oceán a v následujících letech získalo mezinárodní uznání jako druh populární hudby i v Londýně a v Paříži a jak se jej zmocnily zábavní podniky světových velkoměst, diferencovalo se výrazně podle sociálního postavení tanečníků. Podle způsobu provádění rozeznáváme tři hlavní formy: výhradně instrumentální tango-milonga, tango-romanza, které může být pouze instrumentální nebo pouze zpívané a tango-canción, v němž je zpěv doprovázen různými nástroji, mezi nimiž má zvláštní význam bandoneon, nástroj podobný akordeonu, ale technicky mnohem prostší, pronikavého zvuku, který dodává hudbě její charakteristický ráz.

Texty písní tanga mluví většinou o životě a lásce z pesimistické, osudové perspektivy; je to pasivní reflexe tvrdé sociální skutečnosti, z níž není východiska. Fatalismus je vůbec jedním z nejčastějších témat těchto písní a stavy deziluze, introspekce a nostalgie jim dávají teskný a smutný ráz.

Z hudebního hlediska mají skladby většinou třídílnou formu s pravidelnými šestnáctitaktovými úseky. Nejčastěji obsahuje každé takové tango dvě hlavní myšlenky, které se střídavě opakují a pouze harmonicky proměňují do durových i molových tónin. Rytmus průvodu je většinou stálý v celém průběhu skladby a je se svým synkopickým vzorcem příbuzný španělské habaneře. Je zpravidla svěřen basové lince a nejčastěji je jeho tlumočníkem právě nástroj bandoneon.
 
V Evropě dosáhla obliba tanga v prvních dvou desetiletích 20. století přímo povahy mánie, ale ve třicátých letech již jeho obliba začala klesat. V té době však naproti tomu prožívalo právě v Argentině zlaté období své historie, když jako tango de salón proniklo i do vyšších společenských vrstev. Tím se od tradiční formy lidového písňového tanga oddělilo tango jako umělecký projev populární hudby a stalo se námětem i v oblasti vážné hudby, jak o tom svědčí právě skladby Astora Piazzolly (1921 - 1992). Tento rodák z New Yorku přišel v roce 1939 do Buenos Aires, když před tím studoval skladbu v Paříži u Nadji Boulangerové a vytvořil si vlastní, dosti kontroverzní avantgardní sloh, v němž kombinoval tango s prvky jazzu.

Přehlídka nejslavnějších tang argentinských i českých tak může být velice napínavým exkurzem do historie hudby, kterou můžeme označit jako populární s uměleckými ambicemi a na níž se dá i dobře sledovat, jak se měnila s proměnou sociálních, kulturních i technických poměrů doby.

Laurence Gilgore
hudební ředitel a hlavní dirigent Velké opery v městě Stamford v americkém státě Connecticut je velkým příznivcem české hudby. Pozornost mezinárodního publika na sebe přilákal svou nezvyklou dramaturgií a jasnými programovými záměry. Je stálým hostem světových symfonických orchestrů a operních scén. Jeho nejnovější angažmá zahrnují spolupráci s orchestry v Taipei, řízení Skotského komorního orchestru a spolupráci s operními domy v Římě a Clevelandu. L. Gilgore studoval u F. Ferrary v Sieně a Římě a stal se po dva roky asistentem R. Gandolfa v milánské Scale.

Rozhovor s Laurencem Gilgorem

Jste velmi všestranný dirigent. Část své činnosti věnujete opeře, další patří symfonickým koncertům, avšak máte rád i ostatní žánry. Kde tkvějí kořeny vaší  universální muzikality?
Vždy jsem hledal rovnováhu svého hudebního života. Skutečnost, že se během roku více věnuji opeře vyplývá z mého současného postavení i z faktu, že operní představení vyžadují výrazně delší přípravu a mnohem více zkoušek, než symfonické koncerty. Navíc, musím říci, že jsem ještě jako student upřednostňoval kurzy afrického bubnování před kontrapunktem 18. století. prostě jsem poslouchal hudbu jinak, k čemuž mne přivedl právě odlišný žánr. Řídit Piazzolovo dílo mi pomůže posléze lépe porozumět Beethovenovi. Rytmus je pro mne důležitý, tak jako pro celou americkou hudební kulturu.

Jste znám jako velký podporovatel české hudby ve Spojených státech. Kterou část české hudební kultury máte rád a proč?
Ano, řídil jsem mnohé skladby z vaší hudební literatury a jsem vděčen festivalu Pražský podzim, který mne často na cestě k české hudební kultuře vedl. Dával mně poznávat nová díla, orchestry i sólisty. Rád bych hlouběji poznal také českou operu. Slyšet zpívat české operní dílo vaším krásným jazykem, to je zkušenost, již bych chtěl zažít.

Přijíždíte do Prahy řídit velmi přitažlivý koncert s názvem “TANGO”. Jaký je váš vztah k tanci a lidové hudbě?
Folklór a tance jsou základem americké hudby. Navíc mnohá díla klasické světové hudby, třeba Bachovy sólové suity pro cello, jsou založeny na tanečních rytmech. Vzpomínám si například, jak svého času byl tangem uchvácen Kurt Weill a tento tance se opět vrací do obliby.  Jde přímo o explozi zájmu a jsem moc rád, že ji zachytil i Pražský podzim. Konce konců mnozí interpreti klasické hudby začínali s populárními žánry, takže se není za co stydět.

Autor:
  • Nejčtenější

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

Premium

Karel Gott byl s koncem smířený. Proč bych se měl rouhat? přemítal

Kdysi řekl, že ho fascinuje dostávat se na novou půdu. A dobývat ji. Pomalu, kousek po kousku. Dobyl ji znovu, když se...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Vivat Vlasta! Do „života čtvrtého“ vyprovodil Chramostovou dlouhý potlesk

Státní hymna a dlouhotrvající potlesk v zaplněném Národním divadle vyprovodily zesnulou herečku Vlastu Chramostovou....

Přichází český Netflix. K vidění bude Anděl Páně 2 i Pupendo

Netflix. Pro jedny již neodmyslitelné synonymum pro televizní zábavu na internetu, pro druhé prozatím cizí anglické...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Vzestupy a pády Mika Tysona. Dokument zdarma o tom, co ho poslalo až na samé dno

Dokument o životě jednoho z nejslavnějších boxerů na světě, Mika Tysona, si odbyl svou premiéru na prestižním filmovém...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Národní galerie má krizovou ředitelku, nový šéf vzejde z řádného konkurzu

Výkonnou ředitelkou Národní galerie Praha bude ekonomka Anne-Marie Nedoma. Ve funkci setrvá, dokud z řádného výběrového...

Zemřel spisovatel Jiří Stránský, autor předlohy k seriálu Zdivočelá země

V 87 letech zemřel spisovatel a někdejší politický vězeň Jiří Stránský. Byl mimo jiné autorem knihy Zdivočelá země,...

TRAILERY ROKU: Nejvíc lákalo strašení a filmy dětem nepřístupné

Trailery leckdy předznamenávají úspěch avizovaného filmu. V krátkém přehledu jsme vybrali upoutávky, které v uplynulém...

Tarantino vyzval lidi, kteří na premiéře uvidí jeho film, aby o něm mlčeli

Americký režisér Quentin Tarantino vyzval všechny diváky, kteří v úterý na festivalu v Cannes uvidí ve světové premiéře...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz