"Avšak v roce 1994 dala nadace od Mánesa víceméně ruce pryč. Vypsala konkurs na kurátora, ale zároveň pronajala zdejší restauraci - a z pronájmu jdou peníze do nadace, nikoli do Mánesa. V prvním stadiu měla nadace ještě snahu dávat nějaké prostředky na provoz, ale teď už vůbec nic. To, že o sobě nyní dává vědět, vidím jako snahu vykázat činnost, aby získala něco ze státních peněz určených pro nadace."
Čiháková-Noshiro tvrdí, že její Společnost pro výstavní činnost Mánes prokázala svoji životaschopnost tím, že program galerie se prokazatelně zlepšuje. "A máme i dobrý výhled na příští rok. Proto jsme požádali nadaci o prodloužení smlouvy, kterou ovšem chceme změnit na řádnou smlouvu nájemní, nikoli jen prodloužit stávající smlouvu o spolupráci," uvádí Čiháková-Noshiro.
Věc je však ještě komplikovanější. Na budovu si nadále činí nárok spolek Mánes a odvolal se již k poslední soudní instanci. "Abychom zachránili koncepci celého domu, jednáme proto o spolupráci pro jistotu také s ním," říká Čiháková-Noshiro. Podle ní ovšem nejde ani tak o to, kdo bude dělat kurátora, nýbrž o to, aby Mánes fungoval jako důstojné centrum výtvarného umění
- úterý 6. dubna 1999