Dnes mají Britové za sebou již druhou sérii - tentokrát z dvaceti tisíc přihlášených uspěla třiadvacetiletá Michelle z Glasgowa, kterou diváci vybrali nejen kvůli jejímu hlasu, ale údajně i obyčejnému vzhledu - se svou baculatou postavou prý totiž Michelle rozhodně nepřipomíná běžné vychrtlé popové hvězdy. Úspěch obou ročníků si žádá pokračování, a proto ITV už připravuje další sérii.
Šílenství 2001
Opravdové šílenství kolem nového popového idolu však Británie zažila poprvé před třemi lety. Tehdy se na každý jednotlivý pořad dívalo v průměru 13,4 milionu diváků, při finále jich hlasovalo prostřednictvím telefonu až 8,7 milionu, sledovanost dosáhla i 58 procent těch, kteří měli právě zapnutou obrazovku. Historicky prvním Pop Idolem se stal do té doby neznámý Will Young, který ve finále porazil Garetha Gatese. Obdržel více než čtyři a půl milionu hlasů diváků. „Pamatuju si, jak jsem si říkal, kdo by hlasoval pro středostavovského, poněkud excentrického gaye, který zpívá jazz a soul.“ Přesto dali diváci přednost právě jemu.
Našla se hvězda
Ani druhý Gareth Gates z historicky první série soutěže nepřišel zkrátka. I on nakonec, mimo rámec soutěže, obdržel svou smlouvu na desku. Spolu s Youngem pak oba společně v roce 2002 natočili singl The Long And Winding Road. Ne vždy se však Youngovi dostalo od publika vřelého přijetí. „Je důležité být stále dobře naladěný,“ tvrdí Young. „Je tolik situací, kdy prostě musíte být optimista, jinak ztroskotáte. Optimismus tak dokáže věci úplně otočit naruby, a tím svoje kritiky jednoduše odzbrojíte. Když na mě někdo na ulici posměšně pokřikuje, prostě se otočím a zamávám mu: 'Díky moc. Až dostanu další cenu, například Brit Award, tak ti takhle budu mávat.' A to je podle mě nejlepší způsob, jak říct: 'Naser si,' dodává hvězda britského Pop Idolu.
Popstars byl první
Superstar Pop Idol není jedinou soutěží svého druhu, kterou měli Britové možnost sledovat. ITV před uvedením soutěže Pop Idol odvysílala podobný pořad Popstars: The Rivals. Zde diváci hlasovali nikoli jen pro nejlepšího jedince, ale volili rovnou celou kapelu. Chlapecká kapela One True Voice, která ze soutěže tehdy vzešla, však neslavila příliš velký úspěch. Jejich nahrávka se neprodávala a kapela se nakonec v polovině loňského roku rozpadla.
Novou německou superstar bude slečna
Jsou mladí a slavní. Mají své fankluby, webové stránky a jsou hosty televizních show. Společně vydali singl, jedna nafotila poměrně odvážné snímky, někteří co nevidět natočí vlastní klip či se objeví v seriálové roličce.
Zná je snad každý Němec a obecně se ví, co si myslí, co rádi k snídani a do koho jsou třeba zrovna zamilovaní. Může za to soutěž Německo hledá SuperStar (Deutschland sucht den SuperStar), která každou sobotu láká k obrazovkám statisíce diváků. A to již sice podruhé, avšak čím dál méně. Po první, úspěšné sérii přišla totiž další. Ta je nyní ve finále, v němž se tuto sobotu utkají dvě talentované slečny - rudovlasá čtyřiadvacetiletá Elli a devatenáctiletá boubelatá blondýnka Denise.
Po vítězství přišel trapas
Obě série snad sledovali v Německu všichni. Jedni z nadšení, jiní ze zvědavosti, další možná pouze ze zvyku. Sympatizanti brali soutěž jako kultovní pořad, jiní se pohoršovali nad jeho úrovní, soutěžícími i porotou. Mnozí Němci si bez něj a svých hrdinů snad ani neumějí představit minimálně sobotní večer.
Do prvního kola soutěže se přihlásilo přes deset tisíc lidí, z nichž většina měla více než hodně daleko ke zpěvu a muzikálnosti. Hustým sítem pak prošlo třicet soutěžících. Diváci komerční televize RTL, která masově produkuje všemožné reality show, pak měli možnost každou sobotu usedat pravidelně k obrazovkám a svými telefonáty rozhodovat o tom, kdo postoupí do dalšího kola.
Vítěz Alexander Klaws, který pak nazpíval několik písní, se vzápětí v mezinárodní konkurenci totálně ztrapnil a získal nejméně hlasů včetně zdrcující kritiky poroty. Druhá, méně sledovaná série, která nyní vrcholí, probíhala obdobně a porota ve svém hodnocení přitvrdila. Jejím předsedou je známý producent a skladatel Dieter Bohlen, textař rozpadlého dua Modern Talking, který s oblibou komentoval soutěžící slovy typu: totální katastrofa, tím by sis nevydělala ani jako pouliční zpěvačka a podobně.
Často padaly urážky a ironické poznámky, které slabší jedince přiváděly k slzám. Mezi deseti superfinalisty se několik kol z nepochopitelných důvodů držela evidentně nejslabší sedmnáctiletá Judith, která měla vážné potíže s intonací i s celkovým projevem. Jejím obhájcem byl sám Bohlen, který jí však nakonec uštědřil ponižující hodnocení. Porota, v níž zasedá také Thomas M. Stein, tajemník firmy BMG, byla nekompromisní a burácející publikum mnohdy její degradující výroky vypískalo.
Pro sledovanost soutěže mají psychologové své vysvětlení. „Noví slavní pocházejí ze stejných poměrů jako řadový divák, který se tak s nimi může identifikovat. A také že ano. Každý ze soutěžících se postupem času těšil z masivního fanklubu, který se skládal nejenom ze členů rodiny sahající až do nejposlednějšího kolena, ale i z obdivovatelů.
Popularita druhého dílu soutěže, kterou spolumoderuje bývalá švýcarská modelka Michelle Hunzikerová, exmanželka italského zpěváka Erose Ramazottiho, však výrazně zaostává za sledovaností první série i za očekáváním. Zatímco první díl série SuperStar přilákal k obrazovkám v průměru čtyři miliony diváků ve věkové kategorii od 14 do 49 let, další díly lákaly čím dál méně lidí, až kvóta klesla na zhruba 22 procent. Stanice RTL tak byla nucena snížit poplatky za reklamy až o 35 procent.
Ostatně i Bohlenova sladká balada I believe in Miracles se stěží probojovala na pouhé osmé místo v hitparádě. Naopak CD s účastníky první série SuperStar nazvané We have a Dream se několik týdnů drželo na místě prvním.
