Jak chcete tohoto cíle dosáhnout?
Především naší prací. Ale také tím, že budeme pořádat nejrůznější setkání a workshopy. V závěru dubna jsme například v Karlových Varech pořádali konferenci na téma Moderní technologie v lázeňství. Spolupracovali jsme přitom s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně. V červnu pak budeme organizovat již 2. celorepublikovou balneologickou konferenci v Plzni a na podzim jsme jedním z pořadatelů evropského kongresu Lázeňství a balneologie, který se bude konat opět v Karlových Varech.
Proč Institut lázeňství a balneologie vznikl?
Cílem je obnovit v České republice výzkum v oblasti lázeňství a balneologie. Naše projekty se soustředí zejména na zkoumání objektivních účinků lázeňské léčby na lidský organismus a výzkum přírodních léčivých zdrojů. Ale působnost institutu je mnohem širší.
Mám za to, že v minulosti podobná organizace už fungovala…
Ano, Výzkumný ústav balneologický. Ten byl však v 90. letech zrušen a po dobu dlouhé třicetileté pauzy tu podobný lázeňský výzkum neexistoval, nebo jen velmi omezeně. Jenže celý tento region je velmi unikátní, a to nejen z hlediska pramenů, ale i jiných přírodních zdrojů nebo třeba architektury. Proto bylo založení institutu logickým krokem. Navazujeme na to dobré a zároveň se snažíme odpovídat na aktuální otázky týkající se moderního pojetí lázeňské léčby a přístupu k lázeňství.
Jaká je náplň činnosti institutu?
Těch aktivit je celá řada. V rámci medicínské části se věnujeme především civilizačním chorobám. Lázně blahodárně působí například na diabetické či obézní pacienty, přispívají k léčbě pacientů s onkologickými onemocněními a pobyt v lázních je také součástí pooperační péče. Přírodovědná část působení institutu je zaměřená na zkoumání, využití a ochranu přírodních léčivých zdrojů. Mám na mysli nejen minerální vody, které se používají na koupele či pitný režim, ale i peloidy, které slouží k zábalům a podobně.
Patří sem také plyny, které rovněž mají určitou léčebnou funkci. Například aplikace kysličníku uhličitého pomáhají při nedostatečném prokrvení končetin. Tyto léčebné přírodní zdroje zkoumáme a sledujeme, zabýváme se i problematikou jejich ochrany, protože jsou v podstatě nenahraditelné. Součástí naší práce je i výzkum kulturněhistorický a socio-ekonomický.
Můžete tyto oblasti přiblížit?
Socio-ekonomický výzkum by měl dát odpověď například na otázku, co mají lázně dělat pro to, aby přilákaly víc klientů. To je v současnosti aktuální téma, protože lázeňství bylo velmi silně zasaženo covidem. Odešli pacienti i personál, návrat k situaci před pandemií je velmi pomalý a poměrně obtížný. Kulturněhistorická část naší práce pak zkoumá historii lázeňství, která je nesmírně zajímavá, velmi pestrá a unikátní, ať se na ni podíváme z jakéhokoli úhlu.
Mohu zmínit například lázeňskou módu meziválečného období, historii vývoje lázeňských pohárků či způsob, jakým se profilovaly hlavní porcelánky v regionu. Zkoumáme i vývoj lázeňských metod, proměnu klientů v čase, kulturní vyžití lázeňských hostů a podobně. Vím, na první pohled se zdá, že tyto oblasti s dnešními trendy lázeňství příliš nesouvisejí. Ale aby byl náš vědní obor komplexní a mohl se prezentovat v celé šíři, musíme znát i jeho historii a vývoj. Protože kdo nezná svou minulost, nemůže tvořit budoucnost.
Vedle samotného výzkumu působíte i na poli vzdělávání...
Moji kolegové přednášejí na přírodovědeckých či lékařských fakultách, vedeme diplomové práce, pořádáme workshopy, setkání a konference. Nabízíme pro lázeňský lékařský personál odborné semináře, které se věnují aktuálním otázkám. Zmíním například význam vitaminu D v prevenci a léčbě některých onemocnění, problematiku obezity a výživy u obézních pacientů či základní otázky kardiologie.
Využíváme i možnosti přednášet na středních školách, abychom upozornili na význam lázeňství a balneologie v kraji a abychom podpořili zájem mladých lidí, kteří zde v regionu žijí. Nesmím zapomenout na publikační činnost. Vydáváme odborný časopis, publikujeme rovněž v lokálních listech Karlovarského kraje, píšeme odborné články do vědeckých periodik.
Institut přišel s revoluční myšlenkou využít při léčbě potenciál virtuální reality. Jaké jsou zkušenosti?
Spolupracujeme s firmami, které se využitím moderních technologií v lázeňství zabývají. Zjišťujeme, že tyto technologie jsou především při rehabilitaci pro klienty velmi atraktivní. Cvičení ve virtuální realitě odbourává ostych, zohledňuje individuální přístup, je prokazatelně účinné a zároveň úsporné. Rovněž šetří čas, personál a snižuje náklady na rehabilitaci. Jen si představte, že třeba jeden fyzioterapeut může dohlížet ve stejný okamžik hned na několik klientů.
Jak vidíte budoucnost lázeňské léčby?
Jednoznačně v prevenci. Preventivní pobyt v lázních má rozhodně větší význam než léčba a následná rekonvalescence nebo rehabilitace. Pokud budeme žít zdravě, mít dietu adekvátní našemu věku, původu, povolání a podobně, můžeme velkému množství nemocí předejít. V tom, v té masivní prevenci, já vidím budoucnost. Pokud přijedete do lázní preventivně, můžete mít daleko širší nabídku aktivit, které si již jako pacient z nejrůznějších důvodů nebudete moci dovolit.
Další zajímavou oblastí do budoucna je moderní výzkum mikroorganismů, které jsou schopny žít v horkých, ale i studených minerálních vodách. Je velmi zajímavé je studovat a následně zjišťovat například to, jaký mají vliv na mikrobiom člověka, tedy na mikroorganismy a jejich strukturu žijící v našem zažívacím traktu. To vše jsou témata, která na nás v budoucnu čekají.
