"Druhé vydání bestselleru není jen příležitostí přečíst si legendární knihu a poznat myšlení osvíceného podnikatele Heinricha Mattoniho, ale uvidět i obrázky z raznic. Některé sloužily k etiketování lahví či výrobě reklamních letáků," vysvětlil Martin J. Kadrman, viceprezident Asociace na ochranu a rozvoj kulturního dědictví.
Moc přitom nechybělo a lidé by nemohli v knize obdivovat reprodukce z rytin, jako například vodopád pod Ottovou kolonádou. Jak totiž Martin J. Kadrman říká, jedna z bývalých nájemnic domu bývalé správy lázní v Kyselce našla na počátku sedmdesátých let na půdě hromadu smetí a rozbitých věcí. Šla se podívat, co v hromadě je, a objevila kromě starých kancelářských věcí i rytiny. Ty byly zaprášené a špinavé. Umyla je, vyčistila a schovala.
"Kdybych věděla, jak lázně dopadnou, hromadu bych prohrabala pečlivěji," vzpomíná dnes skoro sedmdesátiletá žena, která si nepřeje být jmenovaná.
Čtyřicet let měla patnáct raznic doma v krabici. Když se dozvěděla o iniciativě za záchranu lázní Kyselka, poslala asociaci několik fotografií zachráněných historických kusů.
Dobové rytiny nejsou v knize jedinou novinkou. Prezident asociace Pavel P. Ries v doslovu vnáší světlo do osudu lázní a stáčírny minerálních vod po smrti Heinricha Mattoniho (1830-1910). Zmiňuje dosud neznámou roli rodu Lobkowiczů, kteří v třicátých letech koupili většinu akcií podniku Heinrich Mattoni AG. Vysvětluje, jak došlo k tomu, že italská rodina Pasquale koupila na počátku devadesátých let jen lukrativní část odkazu Heinricha Mattoniho - stáčírnu minerálních vod.
Knihu Dravec Mattoni - aneb Živá voda pokřtí 17. prosince v 18 hodin v kavárně knihkupectví Academia na Václavském náměstí Jitka Molavcová a Jiří Suchý. Účast potvrdili i František Ringo Čech a Olga Sommerová. "Oba Kyselku znají. František tam za socialismu několikrát hrál s kapelou," sdělil viceprezident Kadrman.
