Případ ve čtvrtek vyřešil sokolovský soudce Milan Tomeš. Zapochyboval o důkazech a zprostil Kříže obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z vydírání.
Soudce našel významné rozdíly v tom, jak svědkové událost líčili. "Nebylo tedy prokázáno, že se skutek stal tak, jak je popsán v obžalobě," odůvodnil soudce verdikt.
Výpovědi se podle něho rozcházely o 180 stupňů. Státní zástupce se proti zprošťujícímu rozsudku na místě odvolal a případ tak dostane na stůl krajský soud.
"Výsledek jsem očekával a v nic jiného jsem nedoufal. Pokud krajský soud potvrdí rozhodnutí okresního, tak není důvod, abych se do funkce ředitele nevrátil," komentoval verdikt Vlastimil Kříž. V červnu 2012 po obvinění nebyl odvolán, jen zproštěn výkonu služby.
Incident se stal už 11. září 2009 a nebyl o něm sepsán žádný záznam. Lidé, kteří o něm věděli nebo slyšeli, oficiálně dlouho mlčeli. Šířily se jen zvěsti a anonymní udání.
První anonym prověřilo oddělení prevence Věznice Kynšperk, ale podezření se nepotvrdilo. Druhý a rozšířený anonym se jmény aktérů pak dostalo Generální ředitelství Vězeňské služby ČR.
Výpovědi šly proti sobě
U konfliktu byli čtyři lidé. Vězeň Brázdil vyprávěl, jak si ředitel sundal hodinky, aby ho mohl srazit pěstí, pak třikrát kopnout a ještě jednou udeřit pěstí.
Ředitel Kříž od začátku popíral, že by Brázdila fyzicky napadl. "Čelím lžím, manipulacím a fabulacím ze strany svědků." Příběh prý účelově vyvolali vězni a zaměstnanci věznice, kteří odmítali respektovat jeho pokyny k upevnění kázně.
"Dvě skupiny šly proti sobě a cílem bylo zbavit se ředitele, který někomu šlapal na paty. Bylo to sehrané a domluvené. Důkazy jsou velmi slabé," pronesl v závěrečné řeči Křížův advokát Josef Kollár.
Dva příslušníci vězeňské služby, kteří u konfliktu tehdy asistovali, ho popsali jinak. Státní zástupce nechápe, proč oba bachaři nezaregistrovali začátek incidentu. Ale objevily se i další rozpory.
Obžalobě nepomohl ani psychologický posudek "zmláceného" vězně Brázdila. Psycholog ho označil za nevěrohodného a mstivého člověka.
"Motorem mohla být potřeba pomstít se a dokázat, že není outsiderem." Brázdilovo svědectví nelze podle odborníka považovat za realitu. Jeho osobnost totiž obsahuje psychopatické rysy a má tendence k účelovému lhaní a zkreslování skutečnosti.
Doktor tvrdí, že ho nikdo neovlivňoval
Okolo události panuje řada rozporů a nejasností, které zřejmě souvisí s pošramocenými vztahy, bojem o funkce a s intrikami mezi bachaři. Tehdejší vedoucí oddělení výkonu trestu Luboš Janeček tvrdí, že informoval zástupce ředitele Miroslava Žáka.
"Bylo mi ale naznačeno, že se o to nemám starat. Byla obava, aby se situace neotočila proti mně."
Janeček vypověděl, že se ředitel Kříž snažil ovlivnit doktora, který vězně po incidentu vyšetřoval. "Aby to nevypadalo, že k násilí došlo." To však lékař Alexandr Januševič popřel. Našel sice na těle Brázdila drobné poranění, ale prý si ho způsobil sám a bylo zanedbatelné.
"Není pravda, že by mě někdo ovlivňoval. Takovou věc bych si určitě pamatoval a sotva bych na to přistoupil," poznamenal Januševič. Sám má ale nepořádek v dokumentech. Vyšetřoval vězně Brázdila v den, kdy pacient prokazatelně byl na druhém konci republiky - ve vazební věznici Brno.
