„Jsme velmi hrdí na naši dlouhou historii a na to, co všechno naši skláři umějí. Uvědomujeme si, jak nenahraditelnou ztrátou by bylo, kdyby ruční výroba skla zanikla. Cítíme vděčnost k našim předchůdcům a k hodnotám, které nám zachovali. Sklářské řemeslo vnímáme jako světové dědictví dlouhodobě a jsme rádi, že se nyní dostalo pod ochranu UNESCO,“ řekl k ocenění Pavel Mencl, generální ředitel Moseru.
Sklo z Moseru jako dar pro papeže
Karlovarská sklárna po celou svou 166 let dlouhou historii používá tradiční sklářské techniky, jejichž znalost se předává z generace na generaci. Jejich řemeslná zručnost se v minulosti dočkala už řady ocenění. Například rytec Tomáš Lesser byl za svůj um pasován na Rytíře umění a literatury. Tento titul uděluje francouzské ministerstvo kultury.
Věhlas Moseru potvrzuje i jeho aktuální počin. Proslulá sklárna po sto letech zopakovala sympatické gesto Leo Mosera, který v roce 1923 daroval papeži Piu XI. rozsáhlou nápojovou kolekci. U příležitosti generální audience na Svatopetrském náměstí v závěru listopadu předal Pavel Mencl Svatému otci Františkovi karafu a poháry z ikonické kolekce Papež, která získala své jméno právě před rovnými sto lety.
Kolekce Papež se ve sklárně vyrábí ručně pomocí stejných technik jako v době svého zrodu. „Příběh tlumočil papeži Františkovi velvyslanec České republiky při Svatém stolci Václav Kolaja. Při audienci na Svatopetrském náměstí mě doprovázel. Papež si ho se zájmem vyslechl, dar ho potěšil, poděkoval za něj. Zapůsobila na mě jeho srdečná lidská reakce, když se s úsměvem dotázal, zda karafa je vhodná na víno,“ řekl Pavel Mencl.
Sklo z Moseru je i oblíbeným darem při papežských návštěvách naší země. V roce 1990 jím obdaroval prezident Václav Havel papeže Jana Pavla II., který přijel do Československa na svoji první návštěvu. Sklem z Moseru byl obdarován i papež Benedikt XVI. V roce 2005 mu olomoucký arcibiskup Jan Graubner předal křišťálový kříž navržený výtvarníkem sklárny Jiřím Rydlem.
Oceněna nejen práce u sklářské pece
Z rozhodnutí zapsat ruční výrobu skla na seznam UNESCO se společně s Českou republikou radují Francie, Německo, Španělsko, Maďarsko a Finsko, neboť šlo o společnou nominaci těchto zemí. V českých zemích má ruční výroba skla velmi dlouhou tradici, její počátky sahají až do 11. století.
Českým vyjednavačům se podařilo, aby na seznam byla zapsána nejen práce přímo u sklářské pece, tedy foukání skla, ale rovněž výroba skleněných perlí a figurek pomocí kahanu a broušení, rytí a malování skla. Právě širokou paletou technik, které ovládají, jsou čeští skláři jedineční.
2. srpna 2021 |
