Žáby se vydávají na pouť za rozmnožováním. Je nyní ten pravý čas na jejich pozorování?
Letošní střídání velmi chladných dnů a mrazivých nocí a naopak velmi teplých slunečních dnů v níže položených částech kraje mělo za následek, že v kraji je situace různá. Někde už je po tahu, někde se k tahu teprve schyluje, případně došlo k jeho přerušení. V případě skokana hnědého se letos v nižších polohách už většina samic dostala k vodě, spářila se a nakladla vajíčka. Ropucha obecná se k rybníkům, tůním a dalším vodním stanovištím po zimě vypravuje později. Její tah může být poblíž významných rozmnožovacích lokalit opravdu nápadný a lze jej očekávat v několika příštích teplých dnech či nocích.
Kde se nejčastěji můžeme s žabím tahem setkat?
Významných lokalit pro rozmnožování obojživelníků je v kraji celá řada. S výběrem těch nejzajímavějších bych zvídavé čtenáře odkázal na knihu, kterou jsme s kolegy vydali v roce 2014. Jmenuje se Obojživelníci a plazi Karlovarského kraje. Je k sehnání zdarma proti podpisu například na Správě CHKO Slavkovský les v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Ve městech asi žáby neuvidíme, že?
Ale ano, s obojživelníky se můžeme setkat i tam. Například rybníček u Malého Versailles v Karlových Varech je významnou lokalitou pro rozmnožování právě ropuch obecných. A v západních Čechách máme doloženo i několik velmi zajímavých pozorování, která byla učiněna na zahrádkách, obvykle při okopávání záhonů. Ze vzácnějších druhů tak byly zaznamenány třeba ropucha zelená nebo blatnice skvrnitá.
Co je pro zamilované žáby největším nebezpečím při jejich cestě za rozmnožováním?
Pokud se mezi místy, kde obojživelníci tráví většinu roku, a místem pro jejich rozmnožování nachází frekventovaná silnice, jsou to právě auta, která pro migrující jedince představují hlavní nebezpečí. Pochopitelně se ale mohou stát i potravou pro řadu po zimě vyhladovělých predátorů. Mluvím o menších šelmách aktivních hlavně v noci, tedy o kunovitých. Ale mohou skončit jako potrava i některých ptáků, anebo ježků.
Jak může člověk obojživelníkům pomoci dostat se bezpečně k vodě?
Lepší a efektivnější než přenášení jednotlivých žab je budování podchodů pod silnicemi. V tom by právě lidé mohli významně pomoci. Pokud víte o nějakém místě, kde dochází k četnějším úmrtím obojživelníků na silnici, informujte o tom pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny. V Karlovarském kraji jsou to lidé z Regionálního pracoviště Správy CHKO Slavkovský les. Agentura je totiž instituce, která kolizní úseky s obojživelníky eviduje, hodnotí jejich význam a vydává doporučení například pro stavební úpravy těchto komunikací. Kontaktovat je možné například mne na adrese premysl.tajek@nature.cz. Nejlepší je, pokud se zprávou o počtu přejetých jedinců pozorovatelé uvedou i přesnou lokalizaci místa, ideálně formou odkazu či souřadnic.
Jaké žáby je možné nejčastěji v našem kraji při tahu pozorovat?
Masový tah žab, jak si jej asi většina čtenářů představí, se v Karlovarském kraji týká hlavně dvou našich častějších druhů, ropuchy obecné a skokana hnědého.
Kolik druhů obojživelníků v našem kraji žije?
V lokalitě Karlovarského kraje je možné jich najít sedmnáct. Bezocasých, tedy žab, se zde vyskytuje dvanáct druhů a ocasatých, kam se řadí čolci a mlok, těch tu žije pět druhů. Některé z nich jsou dnes již opravdu vzácné.
Jaké druhy je možné zařadit k těm vzácnějším?
Náš kraj je významný z hlediska výskytu ropuchy krátkonohé. Jde o velmi zajímavý druh přežívající dnes už jen v pískovnách či kamenolomech v Chebské a Sokolovské pánvi. Povídání o ní by ale vydalo na další a velmi dlouhý článek. Další raritou našeho kraje je výskyt čolka hranatého. To je druh, který se v České republice vyskytuje pouze v malé oblasti na Kraslicku. Karlovarský kraj je také významný co do počtu a velikosti populací vzácných skokanů ostronosých. Samci tohoto druhu se v době rozmnožování zbarvují do modra. Intenzita jejich modrého zbarvení závisí mimo jiné i na intenzitě slunečního záření. Svatební šat samcům obvykle vydrží jen několik dní, pak se postupně vytrácí a po zbytek roku jsou samci „obyčejně“ hnědí. Vrchol rozmnožování skokanů ostronosých očekáváme v těchto dnech. Zažít tok desítek či dokonce stovek samců tohoto druhu je opravdu zážitek. Pro člověka bez zkušeností je však něco podobného dosti složité, žáby jsou i během páření velmi obezřetné, člověk musí přesně znát ideální dobu i místo, kam se na ně vypravit. Odborníci v našem kraji na jaře obvykle pořádají exkurzi „za modrými žábami“, s ohledem na probíhající nouzový stav a zvláštní opatření v naší zemi však musely být tyto akce letos zrušeny. Snad tedy opět příští rok.
