V uplynulé sezoně zaznamenali záchranáři stoprocentní nárůst letních úrazů. Mohou za ně hlavně cyklisté. Než začnou ošetřovat první úrazy lyžařů, musí vybavit svá stanoviště vším potřebným. A práce na nákupu materiálu jsou v plném proudu.
„Zaměstnance čekají ještě nějaká školení,“ doplňuje Miroslav Güttner, náčelník krušnohorských horských záchranářů. A o německých sanitkách na českém území říká: „Uvidíme, co ukáže sezona. Praxe je totiž většinou úplně jiná než to, na čem se dohodnou politici.“
Kolik profesionálů a sezonních zaměstnanců se v nadcházející zimní sezoně bude starat o bezpečnost v Krušných horách?
Jedenáct kmenových zaměstnanců a tři sezonní. Přes léto je počet horských záchranářů právě o ty tři sezonní nižší.
Přípravy na zimu vrcholí. Co vás čeká do okamžiku, kdy první lyžaři vyrazí do hor?
Momentálně měníme techniku. Ta už je v republice, ale musí se ještě připravit podle našich požadavků. Ty jsou trochu jiné, než když přijdete k prodejci, koupíte si třeba sněžný skútr, a hned vyrazíte. My máme většinou speciální brzdy, kterými se musí osadit, máme majáky či sirény. A všechny tyto věci se momentálně montují a někdy koncem listopadu bychom je měli dostat. Pro Krušné hory je určené jedno nové auto a dva sněžné skútry.
Najdou záchranáře lidé stále na stejných místech?
Jedeme v podstatě ve stejném režimu. Jediná změna nastala na Bublavě, kde se prodala chalupa, ale hned se postavila nová. Ze Stříbrné, kde jsme sídlili doposud, jsme se přestěhovali přímo na středisko v Bublavě. Jinak nám nic neubylo, ani nepřibylo. V celé oblasti Krušných hor je tak dvanáct stanovišť.
A to vše zvládáte v počtu 11 profesionálů a tří sezonních zaměstnanců?
To ne! K tomuto počtu přičtěte ještě 70 dobrovolných členů, kteří nastupují pouze o víkendech. Mají normální zaměstnání a o sobotách a nedělích jezdí pomáhat na hory. Mají ve svých okrscích vypsané služby. Pomáhají profesionálům, jsou ale i okrsky, kde jsou jenom dobrovolníci. Například na Měděnci přes týden nesloužíme, pouze o víkendech tam hlídkují dobrovolníci.
Zmínil jste, že se zejména letní úrazovost hodně zvedla. Dá se procentuálně vyjádřit o kolik?
Prakticky o sto procent. Mívali jsme stovku letních úrazů, teď jich je 200. Od prosince loňského roku do současné doby jsme zasahovali 824krát. Sledované období bude končit v listopadu. Nový rok, respektive nová sezona pro nás začne v prosinci. Úrazovost se ale zvedla prakticky všude. Kvůli tomu se přijímali noví lidé do stavu.
V čem vidíte ten rapidní nárůst letních úrazů?
Je to dané zejména zvýšeným počtem cyklistů v letních měsících. Na Klínovci vznikly singltrekové tratě, do statistik se ale promítají také naše asistence při nejrůznějších sportovních akcích. Pro pořadatele jsou naše služby relativně levné, takže si nás na ně objednávají.
Teď je ale aktuálnější blížící se zimní sezona. Máte nějakou radu pro nedočkavce, kteří se s prvním sněhem chystají na hory?
Každý musí dbát pokynů provozovatelů jednotlivých lyžařských středisek. Jakmile napadne první sníh a začne mrznout, nepustí sjezdovky hned. Nejdřív začnou zasněžovat, takže všude budou natažené hadice. A jezdit v takových podmínkách je prakticky nemožné. Vedle nebezpečí úrazu hrozí i riziko, že lyžaři způsobí škodu na zařízení sjezdovky. Co se týká provozu na běžeckých trasách, je důležité hlavně pamatovat na to, že když běžkař spadne do pěti centimetrů sněhu, tak je to tvrdý dopad. Ne jako když je skoro půl metru. Na pěti centimetrech už se sice běhat dá, ale podklad je tvrdý. Na druhou stranu ti největší nedočkavci jsou opravdoví sportovci, takže těm se až tolik radit nemusí. Větší problém je s těmi svátečním. Ale ti zase nechodí na první sníh.
V Krušných horách neošetřujete jen tuzemské návštěvníky, ale i zahraniční hosty. Přináší vám tato skutečnost nějaké problémy?
Loni se trochu zvedla úrazovost zahraničních lyžařů. Jednání s pojišťovnami cizinců ale neřešíme. Vyplníme zásahový lístek, který posíláme agentuře. A ta se domlouvá s pojišťovnami. Pokud je klient pojištěný, nemáme s tím sebemenší problém. Pokud není, tak agentura vymáhá peníze přímo na poškozeném. Takže nás se tato procedura týká pouze v případě řešení vzniklých sporů, kdy se klientovi například nelíbí, kolik musí zaplatit.
V nadcházející sezoně vás čeká ještě jedna novinka. Česká záchranka už oficiálně spolupracuje s německými kolegy, takže německé sanity mohou zasahovat u nás a naopak. Nakolik se to dotkne vaší práce?
Abych řekl pravdu, oficiálně jsme žádné informace nedostali. Vím jen, že se něco podepsalo. Radši počkám, jak se situace vyvine. Němci tvrdili už loni, že budou jezdit do Čech, a nejezdili. Takže jsme předávali pacienty na hraničních přechodech, což nám až takové problémy nedělá. Když si teď přijedou, pro nás jedině dobře. Jinak se na tom, jaká sanitka má přijet, domlouváme přímo s klientem. Když je ubytovaný na našem území, většinou jej české sanity vozí do českých nemocnic. Ale v případě, že si někdo z Berlína přijede zalyžovat na jeden den, tak chce odvézt do německé nemocnice. V tom případě komunikujeme přímo s německou záchrankou. V minulosti jsme s tím nikdy neměli žádný závažný problém, takže uvidíme, co nám ukáže sezona. Praxe je totiž většinou úplně jiná než to, na čem se dohodnou politici.
