Likvidace bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) – impozantní...

Likvidace bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) – impozantní rostliny pocházející ze Střední Asie. Jde o nebezpečný invazní druh, který je schopen ničit původní ekosystémy a člověku působit těžké poleptání kůže spojené s puchýři a boláky. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Obrana proti invazi bolševníku nabírá v Karlovarském kraji na obrátkách

  • 6
Mohutné tažení proti populaci bolševníku velkolepého vyhlásilo ministerstvo životního prostředí. Jde hlavně o rostliny, které nejvíc přispívají k šíření semen. Karlovarský kraj je přitom regionem, který tento invazní nepřítel z rostlinné říše ovládá nejvíce. Odtud se kdysi začal i šířit.

Tažení se proto zaměří na porosty podél silnic, železničních tratí nebo vodních toků. Vyrýpat a přesekat kořeny, postříkat herbicidem, posekat stvoly i květenství a veškerá semena spálit.

Původně se impozantní bolševník pěstoval jako okrasa v parcích a zahradách. Ale ukázalo se, že je hrozbou. Z krajiny vytlačuje původní druhy a jeho šťáva v kombinaci se slunečním zářením popálí kůži. Zranění se těžko hojí a zůstávají po něm jizvy. Ministerstvo proto vydalo návod, jak s nebezpečným vetřelcem zatočit. Jinak hrozí pokutou.

„Na velkých plochách se ukazuje jako nejúčinnější použít přípravky k hubení rostlin. Nejlépe takové, které se zaměří pouze na bolševník. Na místě se rozstříkají ve vhodnou dobu. Tedy v květnu, kdy jsou porosty dobře průchodné a rostliny jsou vysoké jen asi půl metru,“ říká Jan Pergl z Oddělení ekologie invazí Akademie věd.

Bolševník je v první desítce

Pergl, který je spoluautorem vydaných ministerských zásad upozorňuje na to, že například v místech ekologického zemědělství se herbicidy užívat nesmějí. Tady je třeba porost kosit nebo spásat zvířaty, což se však musí několikrát za sezonu opakovat. Pouze na spásání nelze spoléhat, některá zvířata se totiž bolševníku vyhýbají.

Jako nejšetrnější a nejúčinnější metoda likvidace bolševníku velkolepého se jeví vyrývání jeho kořene. Jenže je poměrně zdlouhavá, drahá a hodí se jen někde. Na konci léta a na podzim je také možné ostříhat květy či nedozrálá semena. Ty je však nutné spálit, protože jinak na zemi dozrají a na jaře z nich vyklíčí nové rostliny.

„Bolševník je v první desítce Evropu zamořujících druhů. Chceme ho vymýtit,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Kdo se rostliny na svém pozemku nezbaví, tomu hrozí pokuta. „Zavlečení, vysazení a šíření invazních druhů je přestupek, jenž lze pokutovat do 10 tisíc korun, respektive do jednoho milionu,“ podotkla mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Někde zabírá až pětinu půdy

Na naše území se bolševník dostal v 19. století z Kavkazu. Když se v polovině 20. století začaly šířit zprávy o jeho škodlivosti, bylo pozdě. Především okolo Mariánských Lázní stačil vytvořit husté porosty podobné lesům. Na některých místech Slavkovského lesa zabral až pětinu půdy. Rostl i na ruinách bývalých vesnic, což jeho likvidaci posekáním ztěžovalo.

Podle Jana Pergla se však nyní daří bolševníkem zasaženou plochu zmenšovat. Karlovarský kraj uplatňuje opatření na omezení invazních rostlin od roku 2013. „Nejdříve se tak dělo v rámci projektu a od roku 2016 jako součást udržitelnosti v celém regionu. Aktuálně kraj nechá ošetřit zhruba 310 hektarů zasažených ploch,“ upřesňuje mluvčí kraje Jitka Čmoková.

Na výskyt bolševníku upozorňuje i veřejnost. „Všechny podněty evidujeme, vyhodnocujeme, a když má likvidace smysl v kontextu zničení ohniska, tak objednáme zásah. Není ale v našich možnostech likvidovat veškeré výskyty bolševníku. Zde musí nastoupit odpovědnost jednotlivých vlastníků pozemků,“ dodává Jitka Čmoková.

4. července 2011