Elektrárna Tisová patří k pěti zastaralým zdrojům, kterých se ČEZ chce zbavit. Kolik jich elektrárenská společnost nakonec prodá, záleží na nabídkách.
"Ty bychom měli mít kompletní v průběhu září nebo října. Proto zatím nebudeme detaily zveřejňovat," uvedl mluvčí ČEZ Martin Sobotka. Definitivní rozhodnutí padne do konce roku. Zájem je zatím jen o zdroje Počerady a Chvaletice. O Tisovou ne.
To ale starosty Sokolova, Habartova, Březové, Bukovan a Citic neuklidňuje. Vadí jim, že je elektrárenský gigant neinformuje. Proto sepsali dopis a už před třemi týdny ho odeslali řediteli výroby ČEZ Vladimíru Hlavinkovi. Ten přijede příští týden do Sokolova, aby jim strategii firmy vysvětlil.
"Chceme vědět, co se s elektrárnou bude dál dít, abychom se mohli připravit. Není jasné, jak se bude nový majitel chovat, jestli zvedne ceny," řekl místostarosta Sokolova Karel Jakobec.
V celém případu se angažuje i těžařská firma Sokolovská uhelná. Ta do elektrárny dodává uhlí a stěžuje si, že od ní ČEZ vykupuje palivo za příliš nízkou cenu. Majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek neuvažuje, že by se o Tisovou za současných podmínek ucházel.
Elektrárna se totiž podle něho neobejde bez velkých investic. Včetně investic do zastaralých rozvodů tepla. Z potrubí se na cestě k odběratelům ztrácí až 30 procent horké páry.
Štěpánek už ale s ČEZ několik měsíců o budoucnosti elektrárny v Tisové vyjednává. Považuje za důležité, aby zásobování regionu teplem nebylo ohroženo. "Mohli bychom se klidně stát součástí nějakého společenství, které celou věc vyřeší s rozumným koncem pro všechny zúčastněné. Myslím, že to půjde tímto směrem," naznačil.
V energetické společnosti našel Štěpánek lidi s podobným názorem. Výsledek očekává do konce roku. "Máme zájem, aby zásobování teplem dál do budoucna fungovalo. Rozumně, bez extrémních ztrát a bez dotací formou velice levného uhlí od nás," dodal šéf Sokolovské uhelné.
V zimě zůstaneme bez dodávek tepla, obávají se obce
ČEZ teplárenská nyní za 60 milionů korun s pomocí dotace z Evropské unie rozebírá nevzhledné nadzemní parovodní potrubí na trase z elektrárny v Tisové do Citic, Bukovan a Habartova. Mění ho za úspornější horkovod, který zakope do země (více o projektu čtěte zde).
Akce má skončit v příštím roce. Ztráty klesnou o dvě třetiny. Místo páry o teplotě 300 stupňů totiž poteče v potrubí voda o teplotě 80 stupňů.
Stavbu provázejí problémy. "Firma má dvouměsíční zpoždění. V harmonogramu slibovala, že horkovod do Bukovan připraví do konce září, ale já tomu nevěřím. Abychom se na radnici potom zabarikádovali, protože lidé začnou nadávat nám," s nadsázkou podotkl starosta Bukovan Miroslav Stropek.
Bojí se, že náhradní plynový zdroj od firmy, kterou ČEZ najal, nevystačí a sídliště zůstane v zimě bez dodávek tepla.
"To se nemůže stát. Pokud se stavba zdrží, dovezeme do Bukovan další náhradní zdroj," ujistil mluvčí ČEZ Martin Sobotka. ČEZ už vůči dodavatelské firmě uplatňuje sankce.
Bukovany se do budoucna jistí tak, že při výměně parovodu za horkovod si pořizují dva plynové kotle jako trvalý záložní zdroj tepla pro celou ves. "Abychom se v případě nouze mohli od horkovodu odpojit," vysvětlil Stropek.
Na provizorní zdroj tepla už se kvůli stavbě horkovodu napojil Habartov, a tak to zůstane až do dubna příštího roku. Vedení města si vymínilo, že stavební firma dodá i druhý záložní zdroj pro případ, že by ten první selhal.
"Abychom se při poruše nedostali v zimě do složité situace. Elektrárna zásobuje teplem 4,5 tisíce našich občanů," sdělil starosta Habartova Ivo Zemek. Parovodní rozvody se stavěly v době, kdy teplo masivně odebíral průmysl a také spotřeba domácností byla vyšší.
"Při dnešních odběrech skutečně dochází ke ztrátám asi 25 procent. Právě proto jsme zahájili přeměnu parovodů na horkovody," uvedl Martin Sobotka z ČEZ.
Další větev parovodního potrubí z Tisové na Sokolov, Svatavu a Královské Poříčí dál hyzdí tuto část okresu. I tady se uvažuje o výměně a uložení potrubí do země. "O tom se, vzhledem k nutné velké investici a k jednání o případném prodeji elektrárny, teprve rozhoduje," doplnil Sobotka.
