Medicinální kapalný kyslík se používá jako dodatečný zdroj kyslíku nejen v intenzivní péči, ale i jako podpora pacientů s dýchacími potížemi na standardních lůžkách. Jeho běžná spotřeba se před pandemií koronaviru pohybovala v Karlovarské krajské nemocnici okolo 150 až 200 kilogramů denně.
„V době největšího náporu covidových pacientů však jeho spotřeba stoupala a leckdy překonala i dvě tuny za den,“ přiblížila mluvčí nemocnice Markéta Singerová.
Největší krizí si nemocnice během třetí covidové vlny procházela na konci února. Pacientů s koronavirem, z nichž většina vyžadovala kyslíkovou podporu, tehdy v nemocnici ležela rovná stovka.
„Za poslední rok jsme se skutečně naučili mnohé. Zvýšili jsme nároky na hygienu, dezinfekci, zvykli jsme si na nepřetržité nošení ochranných pomůcek. Po předchozích zkušenostech jsme se ale museli zaměřit právě i na posílení distribuce kyslíku. Chceme a musíme být připraveni na případný další nárůst covid pozitivních pacientů,“ říká Singerová.
To potvrdil i technicko-provozní ředitel karlovarské nemocnice a člen představenstva Martin Čvančara. „Posílení rozvodů kyslíku od zásobníku až k lůžku pacienta pro nás bylo prioritou. Museli jsme proto udělat všechno, abychom stabilní distribuci i v případě připojení velkého množství přístrojů využívajících kyslík zajistili,“ řekl.
K inovaci stávající sítě, která už ji neodkladně vyžadovala, se vedení nemocnice rozhodlo během letních prázdnin. Naplánována byla výměna ovládacích prvků, ale i odpařovačů, které zajišťují přeměnu kapalného kyslíku na plynný. Odpařovače pak zajistí správnou regulaci kyslíku a zamezí jeho zamrznutí v systému.
Celá investice přišla podle Čvančary nemocnici na více než milion korun. „Veškeré práce na výměně a instalaci systému pak trvaly celkem dva týdny a celý systém prošel kompletní revizí. Teď už si jen přejme, aby případná další vlna nebyla tak ničivá jako na jaře,“ dodal Čvančara.
Nové přístroje jsou k pacientům šetrnější
Už před létem nemocnice pořídila pro léčbu lidí s covidem dvě nová kyslíková zařízení, vysokoprůtokové kyslíkové přístroje zvané HFNO nebo také oxygenátory.
Právě terapie těmito přístroji se během pandemie při léčbě pacientů s covid-19 osvědčila. Jejich nespornou výhodou mimo jiné je, že pacient s těžkými dýchacími problémy nemusí být před připojením na přístroj uspán.
„Podstatné je však i to, že lze díky němu oddálit či úplně odvrátit napojení pacienta na plicní ventilátor,“ upřesnila mluvčí.
Pro pacienta jde o klíčový moment, protože následné zotavení po odpojení od přístroje HFNO je výrazně rychlejší a mnohem jednodušší než po odpojení od ventilátoru.
