Radnice zřejmě bude zápisu bránit. Na první pohled dobrá zpráva pro město usilující o zápis do UNESCO má totiž pro radnici také stinnou stránku. Komplikuje dlouho zamýšlenou opravu mostu.
Rekonstrukce mostu je i součástí studie nového integrovaného dopravního terminálu v centru Karlových Varů od studia Hangár, která navrhuje namísto dvou pruhů hned čtyři. Primátor Petr Kulhánek uvedl, že současná studie terminálu počítá s rozšířením mostovky tak, aby historická část zatížení zvládla.
„V úterý bude o prohlášení Chebského mostu za kulturní památku jednat rada. S největší pravděpodobností budeme chtít proti tomuto rozhodnutí podat rozklad,“ řekl primátor.
Z historie mostuPětiobloukový silniční kamenný most, který překonává řeku Ohři, byl postaven v letech 1867-1868 a do provozu uveden v roce 1869. Stojí na místě starého brodu na cestě z Chebu do Karlových Varů, kde byl v roce 1798 postaven první dřevěný most. Nový kamenný most, který spojuje obchodně správní část Karlových Varů a čtvrt’ Rybáře, dostal jméno Franz-Josef-Brücke. Mohutné pilíře i oblouky byly obloženy kvádrovým zdivem a polygonální pilíře byly opatřeny ledolamy. V letech 1891-1892 byly rozšířeny chodníky a podepřeny kamennými konzolami s železným zábradlím. V roce 1904 byla navýšena vozovka o 0,75 metru a oboustranně rozšířeny i chodníky, vykonzolované ocelovou nýtovanou konstrukcí. Projekt na zřízení pouliční elektrické dráhy (tramvaje) z let 1906-1914 nebyl nakonec realizován. Na konci 2. světové války rozděloval Chebský most Karlovy Vary na americkou a sovětskou zónu. Zdroj: Ministerstvo kultury ČR |
Důvod je podle něj ten, že most tvoří dvě části - historická s pilíři a novodobá z 80. let, což je mostovka.
„Rozhodnutí ministerstva kultury říká, že celý Chebský most je kulturní památka. Nicméně už nedefinuje rozsah ochrany a s tím souvisejí i jakékoli budoucí rekonstrukční práce, které most vyžaduje,“ uvedl primátor.
Ochrana by se podle něj měla vztahovat pouze na historicky hodnotné části mostu, nikoli na mostovku.
Ministerstvo kultury o návrhu loketských památkářů rozhodlo v polovině května, městu ho odeslalo dva dny poté.
„Prozatím tedy nenabylo právní moci, neboť neuplynula lhůta 15 dní od doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Pokud by se radnice rozhodnutí neubránila, podle zákona o památkové péči by se musela během obnovy řídit pokyny městských památkářů.
Podle ředitelky Národního památkového ústavu v Lokti Romany Riegerové přišli památkáři s návrhem proto, že se jedná o nejstarší zachovalý most v Karlových Varech. Chráněný by měl být celý.
„Nemůžete prohlásit památkou jen její část, to z legislativního hlediska nejde, stejně jako nemůžete prohlásit památkou jen třeba čtvrtku domu,“ řekla.
V případě Chebského mostu se to tedy týká i mostovky. Jak ředitelka podotkla, úprav se tam během let uskutečnilo více, což je běžné, neboť jde o technickou stavbu.
„V každém případě Chebský most není stavěný na to, aby přes něj vedla čtyřproudá silnice,“ řekla v souvislosti s plánovaným dopravním terminálem.
Také Michal Odvody, člen městské komise architektury a památkové péče, upozornil, že je čtyřpruhová mostovka bez zásadních zásahů do nosné konstrukce mostu obtížně představitelná.
„Bylo by téměř jistě nutné zbudovat novou nosnou konstrukci mostu - to navrhuje i Hangár ve studii integrovaného dopravního terminálu, a tedy likvidovat hmotnou památkovou podstatu mostu. Historická konstrukce se stane pouhou nefunkční stafáží, Potěmkinovou vesnicí,“ řekl.
Ministerstvo kultury by na rozhodnutí ohledně Chebského mostu podle Romany Riegerové změnilo názor tehdy, pokud by ho někdo napadl z hlediska nezákonnosti.
