Bismarckova rozhledna na vrchu Háj u Aše.

Bismarckova rozhledna na vrchu Háj u Aše. | foto: Jiří Linhart

Dvě unikátní kamenné rozhledny na Chebsku nesou jméno po „železném kancléři“

  • 0
Na začátek letošního července připadá 125. výročí úmrtí německého kancléře Otto von Bismarcka. V Karlovarském kraji stojí i dvě rozhledny, které jsou po něm pojmenovány.

K výročím, která se v Česku zcela jistě slavit nebudou, patří určitě 125 let od úmrtí Otto von Bismarcka (1. 4. 1815 – 3. 7. 1898), sjednotitele Německa a prvního kancléře v lednu roku 1871 založeného Německého císařství. Jméno politika, který se netajil přesvědčením, že „velké otázky doby se nerozhodují řečmi a usneseními, nýbrž železem a krví,“ u nás nemá dobrý zvuk.

Vzpomenout bychom ho ovšem mohli, zvlášť dnes, kdy je „důchod“ snad nejskloňovanějším slovem, jako „stvořitele“ důchodového pojištění. A jeho jméno nesou i některé rozhledny.

Bismarckova rozhledna znovu slouží. Rusové ji původně chtěli odstřelit

Výrazem nesmírné popularity, které se Bismarck v německy mluvících zemích těšil v prvních desetiletích minulého století, se staly monumentální pomníky. Byly ve tvaru mohyl či věží, které v té době rostly všude, kde se mluvilo německy. Vyzdobené pangermánskými symboly v sobě spojovaly ideály moderního německého nacionalismu se starodávnými pohanskými rituály.

Postaveny byly těchto věží stovky, jen na území dnešního Německa jich vztyčili 184, z nichž 146 dodnes stojí a v naprosté většině slouží jako rozhledny.

V Čechách se zbudovaly tři Bismarckovy věže. Nejsevernější z nich stojí od roku 1905 na vrcholu Tanečnice u Mikulášovic ve Šluknovském výběžku, další dvě na Chebsku.

Autor spolupracoval s nacisty

Nejstarší z trojice rozhleden v Čechách nesoucích Bismarckovo jméno, je 34 metry vysoká čtyřboká kamenná věž. Vznikla v roce 1903 necelé dva kilometry od centra Aše na vrchu Háj.

Záměr postavit věž na nejvyšším vrcholu české části pohoří Smrčiny, který tenkrát nesl jméno Hainberg, se poprvé objevil na sklonku třetí čtvrtiny 19. století. Výbor pro postavení rozhledny byl ustavený v roce 1895, stavět se ale začalo až po mnoha letech shánění financí pomocí veřejných sbírek.

Projekt rozhledny, ozdobený prestižní cenou na umělecké výstavě v Drážďanech v roce 1901, vypracoval drážďanský architekt Wilhelm Kreis. Autor mnoha Bismarckových monumentů hlavně v Německu, ale i daleko za hranicemi Evropy (jméno si později pošpinil spoluprací s nacisty, což však ašské rozhledně na kráse neubírá).

U cesty k rozhledně Cibulka na Šibeničním vrchu stojí unikátní lesní kaple

Vlastní stavbu pak vedl ašský stavitel Ernest Hauser a dělníci se pod jeho vedením skutečně činili. Základní kámen byl položený 22. září 1902, 22. prosince následujícího roku byla jedna z vůbec nejvyšších českých rozhleden dokončená a 19. června 1904 slavnostně otevřená. Na stavbu se spotřebovalo celkem 66 kubíků žulového kamení, zhruba 65 tisíc cihel a bezmála 60 vagonů vápna.

Výhled z rozhledny na Háji je skutečně ohromující. Za dobré viditelnosti odtud můžete vidět nejenom celé Ašsko a pohoří Smrčiny, ale i druhou Bismarckovu věž na Chebsku, 20 kilometrů vzdálenou rozhlednu na Zelené hoře. Dá se k ní odtud dojít i pěšky, po turisty vyznačené Stezce Českem je to pouhých 30 kilometrů.

Náhrada za zchátralou věž

Kamenná rozhledna, která dnes stojí na Zelené hoře, není první vyhlídkovou věží postavenou na tomto 637 nadmořských metrů vysokém a čtyři kilometry východně od Chebu vzdáleném vrcholu. Tu první, 14 metrů vysokou dřevěnou věž, zde nechal postavit chebský okrašlovací spolek už v roce 1891, jenže v roce 1909 byla už v tak špatném stavu, že musela být zbořena.

Věc pak nabrala vysoké obrátky, hned po demolici staré rozhledny se v Chebu ustavil výbor pro stavbu nové, 22. května byla vyhlášená veřejná sbírka, v létě se začalo stavět a 3. října téhož roku 1909 byla věž slavnostně předána do užívání veřejnosti. Rozhledna, jejíž stavbu podporovala a na kterou nějakým obnosem přispěla většina obyvatel Chebu, se měla původně jmenovat Nová rozhledna na Zelené hoře.

O změnu názvu se postarali radikální němečtí nacionalisté ze strany Všeněmecké sjednocení. Jejich „zásluhou“ byla nad vstupem do věže tajně umístěná Bismarckova busta a do kamenů ve vnitřní zdi byly vytesány runovým písmem nápisy, které dnes umí rozluštit jen málokdo. Mnozí je tak považují za tajemná mytologická sdělení. Ve skutečnosti obsahují prozaické věci, třeba jména členů stavebního výboru a různá věnování.

Před druhou světovou válkou hojně navštěvovaná rozhledna se po roce 1945 octla v hermeticky uzavřeném pohraničním pásmu. Čtyři desítky let byla přístupná jen pohraničníkům, kteří ji využívali jako pozorovatelnu. Někdy v té době také nenávratně zmizela chata s občerstvením, která byla pod věží postavená v roce 1915.

Věž byla zpřístupněná až po roce 1989, ale byla v dost špatném stavu, takže musela být v roce 2003 opět uzavřená a její důkladná rekonstrukce vyšla město Cheb na dva miliony korun. Rozhledna, která byla po opravě slavnostně otevřená 12. června 2005, nabízí panoramatický pohled na Chebskou pánev obklopenou prstencem vrcholků Smrčin, Slavkovského lesa i Krušných hor.