„Jsem tady od tři čtvrtě na dvanáct dopoledne,“ říká Pavel Dvořák z Prahy. Do Karlových Varů jezdí déle než 20 let. Letos se mu podařilo být ve frontě na lístky úplně první. „Každý rok tady takhle bivakuju. Jsem filmový nadšenec,“ říká. „Hlavně jsem rád, že je festival dělaný pro lidi. Pro baťůžkáře, ne pro VIP hosty, jako třeba v Cannes,“ pochvaluje si.
 |
Do festivalového reje Pavel vkročil dobře připravený. Jako domácí úkol si přichystal seznam filmů, které by chtěl v Karlových Varech vidět. „Přijel jsem jenom na pět dní. Chtěl bych vidět takových 15 až 17 filmů. Určitě chci v sobotu vidět jedinou projekci filmu Druhá šance s Ewanem McGregorem,“ prozrazuje své plány pro nadcházející dny.
Hned za Pavlem Dvořákem si do fronty stoupla skupinka dalších filmových nadšenců, dá se říct i štamgastů. Vloni byli první, letos je o pár minut předstihl právě Pavel. „Je to sranda,“ bere s nadhledem jeho vítězství paní Magda. Na festival dorazila s partou kamarádů. „Aspoň máme motivaci na příští rok. Teď už se jenom hecujeme. Žádná nevraživost tady nepanuje. Ve frontě je fajn,“ směje se Magda.
Na rozdíl od Pavla si mohla z fronty na pár hodin odskočit prospat se. Dobyté pozice v té době hlídali další členové party. Program už mají naplánovaný na pátek a sobotu. „Další dny doladíme podle toho, kdo co viděl, dá nám nějaký tip. Určitě bych chtěla vidět Královnin gambit, Papežův zákon a Karaoke Blues. To je Aki Kaurismäki, na to se těším,“ dodává Magda, která do Karlových Varů jezdí z Prapořiště u Kdyně.
