Elektronickou dražbou bytového domu se čtyřmi nadzemními podlažími pokračují problémy, které se v Jenišově na Karlovarsku táhnou dlouhá léta.
Vše začalo na jaře roku 2012, kdy obyvatelům místních rodinných domů popraskaly stěny. Svah, který se na stavbě objektů celkem s 220 byty utrhl, poškodil i silnici (více zde). Karlovarský stavební úřad proto stavbu zastavil. Později se zjistilo, že stavebník vůbec nemá platné stavební povolení.
Dražbu na majetek investora, společnosti Vaprostav se sídlem v Dolních Břežanech, organizuje exekutorský úřad v Kladně (více zde). A právě kvůli dražbě hrozí obyvatelům Jenišova podle starosty Ivana Truksy mnohem horší nebezpečí, než byly popraskané stěny.
Do dražby jde i vodovod
„Exekutor také draží kanalizaci, vodovod i chodníky, komunikace a pozemky pod nimi. Když lidé z Jenišova viděli v televizi, jak v Praze praskl vodovod a náklady na opravu musí vlastníkovi domu platit jeho obyvatelé, tak se bojí, že je něco podobného také čeká,“ sdělil starosta Truksa.
Část kanalizace, na kterou je napojená téměř celá obec, nepatří Jenišovu. Proto do ní obec nemůže zasahovat, ani když se potrubí ucpe. A vlastníkem čerpací kanalizační stanice je Vaprostav.
„V případě nějakého průšvihu hrozí až ekologická havárie, pokud nebude mít vítěz dražby uzavřenou dohodu se správcem kanalizační a vodovodní sítě. To samé je s vodou. Přívod vody se týká pomalu celé obce,“ upozorňuje radnice.
Kanalizace není zkolaudovaná
Stejný názor má i obyvatel obce Zdeněk Bečvář. Patřil mezi petenty, kteří v roce 2010 podepisovali petici proti stavbě sedmi čtyřpodlažních domů. „Kanalizace a vodovodní síť není zkolaudovaná. Nový vlastník může za námi přijít a chtít za používání peníze.“
Právním zástupcem společnosti Vaprostav je Radek Ondruš. Uznává, že v souvislosti s kanalizací a vodovodem existuje riziko, na které místní lidé upozorňují.
„My to ale nemůžeme v této chvíli ovlivnit. Rozestavěný bytový dům s garážemi by si koupil jenom šílenec,“ poznamenal v narážce na to, že v zatopených garážích je po kolena vody. Dodal, že Vaprostav prý chtěl vše sanovat, ale stavební úřad mu to zakázal.
Stavební úřad k tomu měl ale dobrý důvod, stavbu totiž zakázal správní soud. Rozhodnutí je pravomocné. Přesto firma považuje projekt za životaschopný. Vaprostav dokonce navzdory soudnímu zákazu stavby požaduje náhradu zhruba čtvrt miliardy korun za to, že nemohla stavět.
„V této částce je ušlý zisk, náklady na konzervaci. Vaprostav postavil objekty na základě platných stavebních povolení i územního povolení. Přesnou výši zmařené investice stanoví soudní znalec,“ argumentuje právní zástupce Vaprostavu.
Pokud prý stát neuhradí škodu, vedení Vaprostavu podá žalobu na nesprávný úřední postup a rozhodnutí. Kdo vše zavinil, to nechce právník komentovat, protože za vzniklou škodu podle něj odpovídá stát. A na něm je určení viníka.
