Drezura, parkur a další. Do Nebanic se sjela evropská špička vozatajů

  • 1
Drezura, maraton, parkur nebo závody čtyřspřeží. Všechny tyto disciplíny mohou vidět až do neděle návštěvníci Nebanic, malé vesničky na Chebsku. Sjela se sem evropská špička vozatajských závodníků při příležitosti Světového poháru spřežení CAI.

Jako první předvedli na závodech soutěžící všeobecnou ovladatelnost svých spřežení při drezurních závodech. Důležitý je styl, přesnost a ovladatelnost koní. Sobotní maraton pak prověřil se svými složitými překážkami jejich závodnické umění.

Právě tato disciplína nejvíce láká do Nebanic diváky z řad veřejnosti. Neděle pak bude patřit závěrečnému parkuru. Ten v podání spřežení neznamená skákání přes překážky, ale třeba přesnost a rychlost průjezdu připravenou trasou. Nejprestižnější kategorií jsou závody čtyřspřeží.

Na start se postavila evropská závodnická špička. Přes šedesát posádek, více než 180 koní a na 120 kočárů. „Naprostá většina závodů se jezdí na západě, Německo, Francie, Holandsko. Na východě se jezdí jen u nás a v Maďarsku. Tam má tento sport dlouhou tradici,“ popisuje Eva Šimáčková z pořádajícího klubu stávající situaci.

S nabitou konkurencí bojují i přední čeští vozatajové. „Kladrubský Nesvačil je na tom dobře, i když včerejší drezura mu tak nevyšla, ale to se stává. Do první desítky se ale naši závodníci dokážou probojovat,“ říká Šimáčková. Hodně ale záleží na penězích. Závody spřežení jsou finančně náročné. Soutěžící musí platit přepravu po závodech, pronájem boxů, startovné, poplatky za ubytování a další platby.

„Divácky atraktivní jsou průjezdy vodou při maratonu,“ poznamenala Eva Šimáčková. „Na jezdeckém umění je nejsložitější ten parkur a drezura. Maraton je ale adrenalin, je to závod přímo v terénu,“ dodává.

Proto, podle Šimáčkové, diváci maraton milují. Mohou vidět spřežení zblízka, jak se proplétají překážkami, či zdolávají vodní nástrahy. Na závodníky čeká osm technicky složitých překážek, které musí se spřežením překonat. A někdy se může stát, že driveři své síly přecení a vozík se převrhne. 

„Připravený musí být pilot i koně. Jeden bez druhého nic nedokáže,“ uvedla Šimáčková. Nebanický závod se jel už po sedmadvacáté. A za tu dobu se leccos změnilo. Dříve to bylo setkání lidí od koní, kteří je zapřáhli do kočárů, v současnosti se cena koní pohybuje v podobné hladině jako slušný mobilní automobil a úroveň i popularita sportu stoupá.

„Dřív se také říkalo kočí, dneska je to driver. Jezdilo se s koňmi, kteří normálně pracovali někde na statku, dnes jsou to doslova atleti trénovaní na závody,“ usmívá se Šimáčková.

Závodní pole se však stále profesionalizuje. Výjimkou už nejsou závodníci, kteří mají vlastního trenéra zvlášť na drezuru, zvlášť na parkur. Někdo je zase vlastníkem koní, které ale na závodech vede najatý driver. Někdo zase jezdí sám, ale spřežení mu připravují odborníci.

Závodu prospěla i změna počasí, zmizela úmorná vedra, teploty byly ke koním i návštěvníkům nebanického areálu přívětivější. 

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz