„Výpravná výstava k 300. výročí posvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře doslova a všemi smysly provede návštěvníka životními etapami od narození po smrt v době barokní,“ říká průvodkyně Kamila Dvořáková.
Muzejníci představují dobu baroka na příkladu skutečné postavy žďárského pekaře Václava Kršky, který se dožil padesáti roků a zemřel v roce 1719.
Narodil se v době, kdy každé čtvrté dítě zemřelo během několika dní po porodu, a ve statistikách byl na té šťastnější straně i později – jen asi polovina dětí se dožila deseti let. Unikl i morové epidemii, která české země postihla kolem roku 1680, ale Žďáru se vyhnula.
Krška se vyučil pekařskému řemeslu. Při vandru pak sbíral pracovní zkušenosti a po návratu složil mistrovské zkoušky. Ty obnášely upéct za den 300 kusů pečiva různých druhů a z různých těst.
„Václav Krška se pak přiženil do rodiny Fiklovských, vzal si Justýnu a zařadil se mezi měšťany. Vlastnili dům, polnosti, městská práva, měli podíl v pivovaře a palírně. Jako pekař však zápasil s dluhy, které vznikly při nákupu obilí a lnu,“ líčí historik Miloslav Lopaur další osud žďárského měšťana.
Stal se také konšelem, naopak neúspěšná byla jeho snaha založit pekařský cech. Zažil spory města s vrchností o práva na začátku 18. století i zlatou éru opata cisterciáků Václava Vejmluvy.
Návštěvníci se také dozvědí, jaké svátky a církevní i lidové obřady provázely člověka každý rok. Průvodci rovněž zodpoví otázku, proč barokní člověk toužil po dobré smrti, kdo se nebojí, může si zatočit kolem osudu.
Samotná výstava vznikla ve spolupráci s muzeem v rakouském Retzu. Žďárskému muzeu zapůjčila exponáty řada dalších muzeí z regionu. Výstava potrvá do 6. listopadu.
