„Bylo to nouzové řešení. Odběratel nám tehdy odřekl poměrně velkou dodávku. Tak jsme se inspirovali v zahraničí, kde jsme tuto formu prodeje viděli a kde je o poznání častější,“ vysvětluje spolumajitel rodinné farmy Martin Brož.
Od té doby samoobslužná prodejna u silnice na okraji Radňova na Havlíčkobrodsku vzniká každý podzim. Farmáři tímto způsobem dávají do prodeje část úrody. A letos už to není jen o dýních. V samoobslužné prodejně si zákazníci nakoupí i červenou řepu a brambory.
Stačí přijet do Radňova, prohlédnout si vystavené plody a vybrat si z nich. Nákup si pak zájemci zváží na velké váze. U ní také visí ceník. Příslušný obnos pak lidé vhodí do připravené kasičky.
Zda budou poctiví, nebo se pokusí farmáře ošidit, záleží jen na nich a na jejich svědomí. „Nečekali jsme zázraky, ale poctivost lidí nás zpočátku překvapila. První roky skutečně zaplatili skoro všichni. Jen tak půl procenta nakupujících nemá svědomí úplně čisté,“ říká Martin Brož.
„Začínají trochu zlobit“
Poslední dobou však nepoctivých, kteří nezaplatí vůbec nebo do kasičky vhodí méně, než naváží, přibývá. „Trochu nás lidé začínají zlobit,“ směje se farmář.
Nepoctivých je asi dvakrát víc než před lety. Ale stále jde zhruba o jedno procento.
„Čím víc se o nás píše a je naše samoobsluha známější, tím víc takových zákazníků přibývá. Ale stále to není nic hrozného,“ podotýká Brož. Upozorňuje však, že ani náhodou o zrušení této formy prodeje do budoucna zatím nepřemýšlí.
V neobvyklé samoobsluze Brožovi prodají až 80 procent všech dýní vypěstovaných pro maloodběratele. Ročně to dělá - podle úrody - 10 až 15 tun. Nejvíce na odbyt jdou velké halloweenské mexické dýně nebo menší odrůda hokaido. Zákazníci si mohou vybrat z vícero druhů. „Překvapivě dávají přednost dýním na dekoraci,“ zmiňuje Brož.
Aby bylo zboží vždy čerstvé, dobře vypadalo a byl ho dostatek, každé ráno farmáři zásoby doplňují. Zároveň plochu samoobsluhy uklidí a vyčistí, odvezou kusy, které se poničí při přebírání zákazníky. Dopoledne tak mají kupující největší výběr. Prodejna je otevřená nonstop. Jen na noc její provozovatelé brambory a řepu uklízejí. A omezen je prodej i při špatném počasí. Když má přijít déšť, snaží se farmáři plodiny odvézt a schovat pod střechu, aby neutrpěly. Pečlivě proto hlídají předpověď počasí.
V letošním roce Brožovi přišli ještě s jednou novinkou. Na odstavné ploše u silnice prodávali i krouhané zelí.
„To ale nebyla samoobsluha. Krouhali jsme ho přímo před zákazníky, aby měli jistotu, že je skutečně čerstvé. Nechat ho tu krouhat bez obsluhy by nebylo bezpečné, rotují tu ostré nože. Navíc jak se k němu dostane vzduch, rychleji se kazí,“ vysvětluje Martin Brož.
Zelí ovšem farma krouhala jen po dva podzimní dny.
Už jen do konce tohoto týdne
Pro rodinu Brožových je samoobslužný prodej pouze zlomkem jejího hospodářství. Starají se celkem o 700 hektarů půdy, přičemž plodiny určené k samoobslužnému prodeji pěstují jen na jednom procentu plochy.
Důležitější pro rodinu je živočišná výroba a chov skotu pro mléko. Z plodin jsou prioritní ty určené na výkrm zvířat a obiloviny. Farma se věnuje i specifičtějším činnostem, třeba pěstování jetele pro osivo.
Samoobslužný prodej u silnice bude podle Martina Brože trvat nejspíš už jen do konce tohoto týdne. „Obvykle funguje do konce října, případně do prvních mrazů. Letos počasí moc nevychází. Počítám, že do Halloweenu ani nevydržíme,“ říká pěstitel, pro jehož plody se do samoobslužné prodejny jezdí i třeba z Jihlavska nebo Pelhřimovska.
