Lidé v sousední ulici Budín mají problém s chlorovanými uhlovodíky, které jim kontaminovaly studny. Podle místostarostky Křižanova Radomíry Schmidové kontrolní rozbory odhalily, že je znečištěno třináct z 18 kontrolovaných studní.
„To nemůžeme nechat jen tak. Studnu jsme používali čtyřicet let, nikdy nevyschla. Měli jsme desetinásobně překročený limit tetrachlorethylenu. Jak dlouho byla voda, kterou jsme pili, závadná, nikdo neví,“ zlobí se jeden z dotčených obyvatel ulice Budín, který si přál zůstat v anonymitě.
Teď už je stejně jako další sousedé připojený k vodovodnímu řadu. „Celá naše ulice je kontaminovaná. Voda nijak nesmrděla, běžné rozbory vody ze studny nic neodhalily, prokázal to až speciální rozbor na chemické látky,“ dodal.
Až po odhalení varny odborníci zjistili, že ve vodě je obsažena látka, která s výrobou pervitinu vůbec nesouvisí. Podle místostarostky mají lidé zničené celé zahrady.
„Vodou ze studní zalévali také zahrady. Nesmí sníst ani třešeň, nemůžou nic zasadit, snad jen okrasné dýně,“ říká.
V podezření je rok 1974. S kovy se v bývalé škole pracuje i dnes
Tetrachlorethylen je zdraví nebezpečný karcinogen, většinou se užívá hlavně k odmašťování kovových částí v kovodělném průmyslu.
„V archivu jsem našla, že došlo k zamoření studní v roce 1974, ale to nebylo v takovém rozsahu, jako je to teď, kdy jsou zamořeny dvě ulice,“ zdůrazňuje Radomíra Schmidová.
V budově bývalé školy na Masarykově náměstí měl od padesátých let kovovýrobu podnik Sona. Od roku 1994 objekt využívá společnost Impuls s podobným zaměřením.
„Nevíme, zda jde o starou, nebo novou zátěž,“ uvedla místostarostka. Podle ní bude důležité, zda majitelé Impulsu do objektu pustí kontrolory, aby provedli vzorkování.
Na tahu je nyní Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Z prvotních rozborů zatím nelze usuzovat na celkový rozsah znečištění. Dostupné rozbory zatím ukazují kromě znečištění způsobeného varnou drog také na znečištění organickými rozpouštědly z průmyslové výroby, která zde probíhala v uplynulých desetiletích,“ uvedla mluvčí ČIŽP Jana Jandová.
Inspekce už zadala odborné firmě provedení podrobnějšího monitoringu. „Ozřejmí úroveň znečištění a může být podkladem pro další řešení stávajícího stavu. Odborná firma dodá výsledky průzkumu do konce listopadu,“ zmínila Jandová.
Městys zklamal postup úřadů, nedosáhne kvůli nim na dotace
Vedení městyse od začátku kauzy kritizuje přístup úřadů a institucí. V první řadě Křižanovským vadí, že hejtman Jiří Běhounek nevyhlásil krizový stav.
„Nemáme v ruce žádné rozhodnutí, díky kterému bychom mohli dosáhnout na nějakou dotaci na odstranění škod,“ kritizuje místostarostka. „Pořád doufáme, že nám kraj pomůže,“ věří Radomíra Schmidová.
15. září 2016 |
Vedení kraje se už dříve bránilo, že pro vyhlášení krizového stavu nenastaly zákonné důvody. A jak reagovali na hejtmanství při dotazu na vývoj kauzy nyní?
„Nezaznamenali jsme žádný došlý požadavek městyse Křižanov na krajský úřad a není nám znám žádný konkrétní požadavek na Kraj Vysočina jako takový,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.
Podle bulletinu Národní protidrogové centrály ovlivňuje kontaminace svoje okolí ještě dlouho po odhalení varny. Na vině je hlavně jód, červený fosfor, toluen, aceton a další látky. Hrozí například chronická otrava jódem i potíže se štítnou žlázou. Nejbližší sousedé varny už podle zprávy prošli vyšetřením.
V Česku se dekontaminací po varnách nikdo nezabývá
„Ve světě existují hygienické limity a standardní postupy pro dekontaminace staveb i vybavení, v Česku se však tímto problémem nikdo nezabývá. V souladu s platnou legislativou spadá do gesce Hygienické služby Ministerstva zdravotnictví, avšak jak hygienici, tak další odpovědné úřady zavírají před problémem oči,“ píší autoři přehledové zprávy.
Případ Křižanov tak zřejmě bude působit i jako určitý precedens, problém je totiž širší.
„Volají nám i starostové odjinud, že u nich varny taky měli a že netušili, jak mohou být škodlivé,“ přidává další postřeh místostarostka Schmidová.
Policie po úspěšné dubnové operaci Masna obvinila tři lidi ve věku 47, 45 a 28 let. Všichni jsou ve vazbě, hrozí jim osm až dvanáct let vězení. „Jedná se o dva muže a jednu ženu vietnamské národnosti,“ uvedla mluvčí Národní protidrogové centrály Barbora Kudláčková.
Podle informací MF DNES v domě žili manželé se dvěma syny, dům je psaný na oba manžele. Trestnou činnost trvající zhruba dva roky maskovali obchodem s potravinami.
Na výsledky rozborů nyní čeká i policie. „Je možné, že obvinění budou rozšířena v souvislosti s možnými zdravotními dopady. Čekáme na další odborná posouzení. Celková doba a rozsah výroby jsou stále předmětem znaleckých zkoumání a vyšetřování,“ uvedla Kudláčková.
Příklady dalších kontaminovaných míst na Vysočině Takto před časem vypadala skládka nebezpečného odpadu v Pozďátkách. Skládka Bartoušov Kontaminace je tady potvrzena jen orientačně. Nezabezpečená skládka průmyslových odpadů se nachází na lesních pozemcích mimo zastavěné části obcí Bartoušov a Dlouhá Ves. Původce průmyslových odpadů uložených na skládce není znám. Podle neověřených informací zde měly být v 50. letech minulého století ukládány galvanizační kaly a další nebezpečné odpady z průmyslových podniků na Havlíčkobrodsku. Kontaminovaná plocha je do 100 metrů čtverečních. Čistička odpadních vod bývalé koželužny v Krucemburku Loni v listopadu byla orientačně potvrzena kontaminace objektů bývalé čističky chromem. „Existuje potencionální riziko pro obyvatele obce vyplývající z případného dlouhodobějšího příjmu kontaminované vody z domovních studní nebo z vody z Městeckého potoka, respektive při kontaktu s kontaminovanou vodou. Vodu z tohoto potoka navíc místní obyvatelé v jihozápadní části Krucemburku používají k zálivce zahrad,“ je mimo jiné uvedeno v evidenci kontaminovaných míst na webu. Městys už má novou čistírnu. Skládka JDZ Obrataň Skládka se nachází při západním okraji dřevařského závodu. Aktuálně je její povrch zarostlý stínomilnými rostlinami a jednotlivě se vyskytují náletové dřeviny. Po povrchu skládky je roztroušený komunální odpad (skleněné lahve, plastové obaly, plechovky, opotřebované pneumatiky) a stavební odpad. V evidenci kontaminovaných míst je jako doporučované opatření uvedena biologická rekultivace skládky, v rámci níž by byly odpady překryty dostatečně mocnou vrstvou půdy a došlo by k vytvoření vhodného vegetačního krytu. Toto místo nemělo nikdy statut řízené a povolené skládky. Na Horách V lokalitě se nacházela skládka průmyslových a nebezpečných odpadů, která byla zdrojem znečištění podzemních vod. V roce 2007 až 2008 byla sanována a od roku 2009 je monitorovaná. Městys Dolní Cerekev bude vlastníkem pozemku až do roku 2018, kdy může pozemek převést zpět do vlastnictví Nového Rychnova. „Kontaminace je potvrzena, nepředstavuje aktuální zdravotní riziko ani rozpor s legislativou, není však vyloučena možnost dalšího šíření kontaminace nebo negativní ovlivnění současného využívaní krajiny,“ je uvedeno ve webové databázi. Zdroj: www.sekm.cz |
