Opona o rozměrech 660 x 350 centimetrů ležela srolovaná v depozitáři muzea od padesátých let minulého století, kdy byla zbourána bývalá divadelní budova, takzvaná Solnice.
Tak trochu se na ni od té doby pozapomnělo. Na oponu si nyní vzpomněli členové souboru Adivadlo, kteří připravují výstavu ke 180 letům ochotnického divadla v Brodě.
„Výstavu v neděli odpoledne zahájíme v kulturním domě Ostrov. Na balkoně vystavíme historické dokumenty, fotografie a představíme malované opony českých divadel. Originál staré brodské opony bude bonbonkem, který jinak týdenní výstavu zahájí,“ uvedl hlavní pořadatel výstavy František Štibor.
Bonbonek však bude na rozdíl od zbytku výstavy k vidění jen v neděli od 17 do 20 hodin. Stará opona totiž není v příliš dobrém stavu.
Zájemci se na ni mohou podívat z balkonu, rozprostřena bude na podlaze velkého sálu. „Je opravdu velká. Z výšky si ji lidé budou moci prohlédnout celou a lépe,“ poznamenal ředitel muzea Jiří Jedlička.
Největší známý obraz Brodu
A opravdu se bude na co dívat. Na oponě pocházející nejspíš z roku 1886 je vyobrazen tehdejší Německý Brod. Zachycen je pohled na město z Jihlavské ulice nad tehdejším železničním přejezdem. „Svými rozměry je to dosud největší obraz města, který známe,“ konstatoval Jedlička.
Autorem opony je akademický malíř Gustav Kubeš z Prahy. Vytvořil ji podle fotografie z roku 1885. V horní části jsou vyobrazeni andělíčci, kteří drží znak města.
Opona původně visela v někdejší divadelní budově, takzvané Solnici. Tam ochotnický soubor sídlil od roku 1852. V padesátých letech minulého století byla ale budova stržena. Později na jejím místě vzniklo dnešní Smetanovo náměstí. Opona byla při demolici budovy uložena v depozitáři muzea.
Vedení muzea nyní hledá způsoby, jak nechat památku restaurovat a trvale ji ukázat veřejnosti. „Necháme si udělat cenovou nabídku na restaurování díla. Oslovili jsme město i kraj, zda by se nechtěly na obnově podílet,“ přiblížil Jiří Jedlička. Náklady na obnovu opony se odhadují na stovky tisíc korun.
Po restaurování by měla být opona zarámována a vystavena. Kde, to je zatím otázka. „Vzhledem k rozměrům skoro sedm krát čtyři metry moc možností není. Přemýšlíme, zda by nemohla být umístěna například v novostavbě krajské knihovny. Napadl nás ještě vestibul kina nebo Stará radnice, ale tam asi tolik místa nebude a nevím, jak bychom tam zarámovanou oponu dostali,“ nastínil ředitel muzea.
Problémy se kvůli velikosti opony objevily už při jejím nafocení. Nakonec ji museli na pětimetrové lati pracovníci muzea srolovanou přenést do sálu hudebního klubu Oko a rozbalit na podlaze. Vyfotit ji bylo možné pouze z balkonu.
Vzácnost, ale ne nejstarší
Dochovaná opona je sice vzácnou památkou, zdaleka to ale není nejstarší brodská divadelní opona. O jedné je zmínka už z roku 1844. Tehdy Karel Havlíček Borovský dosáhl přestěhování ochotnického divadla do školy na dnešním Rubešově náměstí, kde pak ochotníci hráli šest let.
„Bylo sem pořízeno nové jeviště, jehož plátno maloval malíř Jan Březina. Na oponě byl nápis Český jazyk k českému srdci,“ řekl Jedlička.
První oponu v Solnici pak v roce 1852 namaloval malíř Dalecký z Poličky. Zachycovala pohled na Německý Brod od Humpolecké ulice. Obě tyto opony se však nejspíš nedochovaly.
Vzácná německobrodská opona však nebyla jediná, kterou depozitář muzea ukrýval. Dochovala se v něm i podobná opona z Lipnice. Na ní je vyobrazen pohled na hrad.
„Je menší, má rozměry zhruba pět krát tři metry a je v horším stavu než brodská,“ přiblížil ředitel muzea. I tuto oponu by muzeum ve spolupráci s krajem či obcí rádo nechalo restaurovat.
