Planetárium s projekcí do polokoule o průměru šest metrů pojme asi třicet diváků. Jeho pořízení stálo 14 milionů korun. „Planetárium mělo být původně otevřeno už v roce 2020, ale tehdy přišel covid, tak jsme celý záměr odsunuli. Jsem rád, že nezapadl,“ pronesl starosta Třebíče Pavel Pacal.
Hvězdárna funguje od roku 2011 pod hlavičkou třebíčského domu dětí a mládeže, který je příspěvkovou organizací města.
Předchůdcem třebíčské hvězdárny byla zdejší pobočka České astronomické společnosti, založená ještě za druhé světové války.
První hvězdárna zde byla postavena v roce 1957. Od roku 1959 však po vykradení chátrala. Obnovena byla v letech 1979 až 1980. Hvězdárna je na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky.
Nyní získala přístavbu – kromě planetária zde fungují dvě pozorovatelny s dalekohledy. Nová hvězdárna byla rozestavěna v roce 1989 nedaleko odtud na svahu Strážní hory, ale nikdy nebyla dostavěna. Hvězdárna nese jméno zakladatele její pozorovatelny, jímž byl astronom a třebíčský rodák Zdeněk Kvíz (1932–1993), který byl také Grygarovým přítelem. „Měl velký smysl pro humor,“ připomněl Grygar na slavnostním otevření planetária.
„První programy v planetáriu pro veřejnost ve zkušebním provozu budou v sobotu 16. prosince a pak 28., 29. a 30. prosince,“ podotkla vedoucí hvězdárny Jana Švihálková.
Do kupole planetária může obsluha promítnout libovolnou interaktivní projekci, ať je to třeba průlet Saturnovými prstenci, simulaci aktuální hvězdné oblohy, záběry z přistání na Marsu či kulovité – tzv. full-dome – záběry z orbitální stanice.
