Starosta Ježené Petr Červinka (vpravo) skončil kvůli prodeji obecního pozemku před soudem. Znovu kandidovat už proto nechce a obci reálně hrozí, že zůstane bez starosty.

Starosta Ježené Petr Červinka (vpravo) skončil kvůli prodeji obecního pozemku před soudem. Znovu kandidovat už proto nechce a obci reálně hrozí, že zůstane bez starosty. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Malé vsi dusí papírování i sousedské spory, starostou lidé být nechtějí

  • 26
Vesnice Ježená vyhlíží konec července. V tu dobu se totiž uzavírají kandidátky do podzimních komunálních voleb. A obci poblíž Jihlavy, v níž žije kolem 130 lidí, reálně hrozí, že zůstane bez starosty. O starostování nikdo nemá zájem. Tento problém se při tom týká vícero malých obcí nejen na Vysočině.

Současný starosta Ježené - Petr Červinka - už kandidovat nechce. Veškerou chuť do další práce ztratil, když kvůli prodeji obecního pozemku skončil před soudem. „Kandidovat už nebudu, to stále platí. A zatím nevím nic o tom, že by se skládala nějaká kandidátka,“ říká.

Vesnici tak hrozí, že ji bude řídit správce určený ministerstvem vnitra. To znamená, že se v ní zastaví veškerý rozvoj, opatrovník zařídí pouze to nejnutnější.

Tuhle situaci už dobře znají v Růžené na Jihlavsku. Tam se před čtyřmi lety nenašel nikdo, kdo by chtěl tehdy odcházejícího starostu nahradit. Na pár měsíců tak obec spadla do správy ministerstva vnitra.

Až později usedl na opuštěnou židli na úřadě Martin Konečný - elektrikář, který se v té době chystal, že rozjede soukromé podnikání. To však zůstalo jen v rovině plánů.

„Nastoupil jsem a hnedka jsme měli kontrolu z finančního z Jihlavy. To jsem byl vyvalenej, co všechno po mně chtěli za papíry. Naštěstí paní účetní mi s tím pomohla,“ vzpomíná Konečný na ostrý start.

Administrativa je nadměrná a často zbytečná, kritizuje starosta

Do toho stále běžely rozpracované projekty na zateplení kulturního domu či zasíťování parcel pro stavbu rodinných domů. Navíc obec organizovala sraz rodáků, na nějž dorazilo 350 lidí. Takže pro muže, který do té doby neměl jakoukoliv zkušenost s vedením obce, toho nebylo zrovna málo.

„Ale pak jsem se nějak zaškolil a rozjeli jsme další projekty. Před měsícem se například dodělal obecní úřad,“ ukazuje kolem sebe.

V budově, kde úřad sídlí, však zbývá opravit ještě první patro. Na to se už v Růžené chystají, stejně jako na stavbu víceúčelového hřiště u školy. Děti zde zatím cvičí pouze na louce nebo v sále kulturního domu.

„Jenže musíme sáhnout do úspor, dotaci jsme nedostali,“ krčí rameny starosta, jehož obec tak letos hospodaří s částkou okolo osmi milionů korun. Na sepsání žádostí o finanční příspěvek zde využívají služeb specializované firmy. I když je Konečný starostou na plný úvazek, tohle by sám nezvládl.

Už tak považuje současnou administrativu, s níž se musí vypořádat, za nadměrnou a někdy až zbytečnou. Řadu dat musí vyplňovat vícekrát, podle toho, která ze státních institucí se ozve. Nerozumí tomu, proč v době počítačů neexistuje jednotný registr, z něhož by si úřady data braly. Zároveň se podivuje nad tím, že vše musí být i v papírové formě.

„Nedovedu si představit, že bych se obci věnoval po práci. To bych nezvládl,“ kroutí hlavou Konečný.

Někdy mi přijde, že chce někdo malé obce zlikvidovat, říká starosta

To Miroslav Mareček z Radkova nedaleko Telče pečuje o obec jako neuvolněný starosta už 16 let. Na současné vytížení lidí, jako je on, má v vcelku jasný názor. „Někdy mi to přijde, jako kdyby chtěl někdo malé obce zlikvidovat. Když jsem vstupoval do funkce, administrativy byla desetina,“ říká.

Podle něj je práce s vedením obcí tolik, že by si prakticky každá zasloužila starostu na plný úvazek. „Jenže na to nejsou peníze,“ konstatuje.

Radkov, který má vlastní vodovod, v obci základní školu a tři zaměstnance, hospodaří asi s 2,5 miliony korun ročně. Režijní výdaje potřebné k chodu obce odhaduje starosta zhruba na milion.

Mareček přiznává, že už měl několikrát chuť se vším praštit a věnovat se pouze svým věcem. „Ale díky práci pro obec jsem zase poznal lidi. Vím, na koho se můžu spolehnout,“ říká.

Právě obyvatelé a různé spory v nepočetné komunitě bývají dalším aspektem, jenž dokáže starostům otravovat život. Musí řešit kolikrát i malichernosti, jako je přejetá slepice. V horším případě - jako se to stalo ve zmiňované Ježené - může přijít i trestní oznámení.

Téměř 85 procent zahájených stíhání končí už ve fázi prověřování

Podle nejvyššího státního zastupitelství bylo v letech 2013 až 2017 zahájeno více než 76 procent trestních řízení týkajících se činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků na základě trestního oznámení. Před soud se však dostal jen zlomek všech případů.

Téměř 85 procent jich totiž bylo skončeno ještě ve fázi prověřování, aniž by bylo zahájeno stíhání (podrobně v článku Represivní složky si na komunální politiky nezasedly, ukázal Zeman). I tak dokáže trestní oznámení minimálně znepříjemnit život.

Martin Konečný z Růžené ani Miroslav Mareček podobnému útoku ještě čelit nemuseli. A oba budou v říjnových komunálních volbách kandidovat znovu. Dobře vědí, že se v malých obcích, kde žijí, těžko hledá někdo, kdo by chtěl převzít odpovědnost za další rozvoj.

Podle dat z ministerstva vnitra se lidí, jako jsou oni dva, najde stále dostatek. V současné chvíli totiž není v regionu jediná obec, kde by byl jejím řízením pověřený správce.