Nejstaršímu atletickému rekordu na Vysočině už je více než 60 let

  9:52aktualizováno  9:52
Už více než šest desítek let drží nejstarší krajský atletický rekord na Vysočině. Jihlavská Vlasta Vlachová v roce 1958 prolétla šedesátimetrovou trať za sedm a půl sekundy. Že tento i další historické rekordy odolávají, je paradoxní. Drží se totiž v disciplínách, které se trénují nejvíce a jsou nejčastější volbou mladých atletů.

Rekordní výkon pacovského kladiváře Pavla Zajíce 54 metrů a 12 centimetrů z roku 1986 by se na mistrovství republiky neztratil ani dnes. | foto: Archiv Pavla Zajíce

„Můj rekord je ale zajímavý jen tím, že vydržel. Je spíš náhoda, že jsem to byla zrovna já, kdo ho zaběhl. Podílela se na něm spousta lidí,“ je ještě dnes přesvědčená Vlasta Vlachová.

První atletické krůčky dělala už jako žákyně. „Jako většina lidí jsem začala na základní škole. Chodila jsem na atletiku, která mě moc bavila, i kvůli tomu, že jsme měli skvělou partu,“ vrací se Vlachová zpět v čase.

Právě soudržnost týmu ji dokázala vyhecovat k lepším výkonům. „My jsme se měly opravdu rády a běhaly jsme pro radost. To tady ještě pořádně nebyl žádný stadion. Běhaly jsme na škváře a i díky tomu, že jsme se u toho dokázaly bavit, jsme podávaly výkony, které se udržely dodnes. Určitě to tedy nebylo jen o mně,“ věří, že společné úsilí dalo základ pro její rekord.

O dnešních stadionech se rekordmance mohlo jen zdát

Atletika pro ni byla hlavně zábavou. „S holkami jsme později běhaly také jako ženy a všechny nás to bavilo. A nebyly jsme vůbec špatné. Na závodech jsme se neumisťovaly na konci, ba naopak. Bývaly jsme skoro pokaždé na stupních vítězů,“ dodává.

Tehdejší prostředí jihlavského sportovního areálu Na Stoupách by prý člověk nepoznal. Žádné tribuny, pouze škvára.

„Tenkrát nebyl ještě ani náznak toho, že by tam měl být nějaký stadion pro fotbalisty a atlety. Běhaly jsme na škváře nebo na antuce. Nic jiného nebylo. Ani ve světě,“ vzpomíná Vlachová.

„Všechno jsme měly špinavé. Takové stadiony, jaké jsou dnes, o těch se nám mohlo jen zdát,“ zdůrazňuje.

Vynikající kladivář nejprve pomáhal otci funkcionáři

Jedním z nejstarších rekordmanů v mužské kategorii je Pavel Zajíc. Dříve výborný kladivář je dnes trenérem dětí a mládeže a předsedou atletického oddílu v Pacově.

Fotogalerie

S atletikou začal díky svému otci. „Dělal funkcionáře, takže jsem mu odmala pomáhal. Třeba jsem dělal různé statistiky. On mě pak, když jsem byl větší, vozil na závody,“ vzpomíná.

Doba byla sice jiná, ale sportovci „makali“ naplno. Možná ještě víc než dnes. „Trénovali jsme poctivě, i když jsme měli horší podmínky. Ale největší rozdíl vnímám v tom, že nás to mnohem víc bavilo,“ vrací se zpět na škvárový ovál.

Rekordem přehodil padesátimetrovou hranici. „Pamatuji si, že to bylo u nás v Pacově. Byla to nějaká atletická středa, to tehdy takhle bývalo. Konalo se to na starém atletickém hřišti, teď je tam fotbalové,“ vybavuje si hod z roku 1986, kdy jeho kladivo dopadlo do vzdálenosti 54,12 metru.

Hod 54 metrů by obstál i v celorepublikové konkurenci

Že by ho někdo v dohledné době překonal, se neobává. Jeho výkon by se v domácí konkurenci neztratil ani nyní.

„Sice už to vypadalo nadějně, v Třebíči bylo pár kluků, kteří měli dobré výsledky, ale teď nějak ustrnuli. Takže si myslím, že v horizontu pěti let se to nikomu asi nepovede,“ domnívá se.

„Přece jen, hod přes 54 metrů by byl i v dnešních tabulkách celorepublikově do dvacátého místa a na mistrovství republiky do osmého. A takový závodník tady momentálně bohužel není,“ pokrčí rameny Zajíc.

Vysočinská atletika přitom prožívá dobré období. Lepší se výkonnost mládeže, jen problém v dospělých kategoriích přetrvává.

Vysočina vychová mladé atlety, kteří odcházejí na vysokou školu

„Situace je určitě mnohem lepší než třeba před deseti lety. Výrazně se zlepšila výkonnost závodníků a také oddíly, co se týče výchovy mladých atletů a atletek, jsou na tom lépe,“ je přesvědčen předseda Krajského atletického svazu Vysočina Vratislav Fišera.

Zároveň připomíná i handicap regionu. „Největším a stálým problémem pro atletiku na Vysočině jsou a budou chybějící vysoké školy,“ tvrdí pedagog vyučující na základní škole v Okříškách.

„My si tady vychováme spoustu talentovaných lidí až do juniorského věku, ale ti pak zpravidla odcházejí do klubů, které jsou ve vysokoškolských městech: do Prahy, Brna nebo Olomouce,“ vysvětluje Fišera.

Prim v kraji hrají Jihlava a Třebíč, ostatní oddíly je doplňují

Přesto neztrácí optimismus. Věří, že se krajská atletika může posunout do republikového popředí. Alespoň v mládežnických kategoriích.

„Myslím, že jsme vykročili správným směrem a že jdeme výsledkově nahoru, což se začíná projevovat i na olympiádách dětí a mládeže nebo na mezikrajových atletických kláních,“ pochvaluje si Fišera.

„Musíme se ale spokojit s tím, že tady budeme pracovat s mládeží do nějakých devatenácti let, a poté budou ti nejlepší odcházet do oddílů, které mají lepší zabezpečení,“ připouští.

Nejsilnějšími vysočinskými kluby jsou Spartak Třebíč a Atletika Jihlava. „Ostatní je víceméně doplňují, ale i ony jsou schopné vychovat výborného atleta. Nebo se specializují na jednu konkrétní disciplínu, v níž potom v kraji kralují,“ konstatuje předseda vysočinského atletického svazu.

„Soutěžili jsme spolu na dráze, ne v počtu lajků“

Překážkář Petr Svoboda

Budišovský atlet Petr Svoboda drží rekord na 110 m př. nejen na Vysočině, ale v rámci celé republiky.

Atletika je dřina, což dnešní děti v mnoha případech odrazuje. „Mládež je celkově línější a zhýčkanější,“ shodují se sportovci, kteří sbírali úspěchy v dávné i nedávné minulosti.

„Často chybí radost ze sportu samotného a taky píle. Kolikrát máte tak nadané děti, ale ty nezajímá, že by měly trénovat víc,“ říká Vlasta Vlachová, nejstarší žena na listině krajských atletických rekordů.

Na vině je podle osobností i mnohem širší nabídka aktivit. „Dřív nebývalo tolik možností rozptýlení v podobě telefonů, počítačů a sociálních sítí. My jsme měli tu zdravou soutěživost v tom, že jsme šli na stadion, zaběhli si šest dvoustovek a ten, kdo vyhrál, byl lepší,“ říká překážkář a dlouholetý reprezentant Petr Svoboda.

Opravdovější prý bylo také kamarádství. „Nebylo to o počtu sledujících na Instagramu a přátel na Facebooku. Nesoutěžili jsme, kdo má u fotky víc srdíček a lajků nebo kdo udělal lepší fotku...“

Podle vedoucího vysočinského Sportovního centra mládeže a bývalého výborného vícebojaře Jiřího Klinera se po kraji pohybuje řada nadějných atletů, kteří se ale zastaví na tom, že se jim nechce tolik pracovat.

„Není to jen o tréninku, jak si většina z nich myslí, a právě to je největší rozdíl. Nedávají si pozor na to nejdůležitější. Třeba kdy chodí spát, co jedí a jak regenerují. Takže pak nevnímají ani ty drobnosti, které mohou rozhodnout o úspěchu či neúspěchu,“ vysvětluje Kliner.

Předseda krajského atletického svazu Vratislav Fišera spíše uznává kvalitu předchozích generací. „Třeba té kolem Petra Svobody, kde byla spousta nadějných tváří. Většina z nich tehdy byla na úrovni reprezentací,“ vzpomíná.

Proto si nemyslí, že by letité rekordy byly v nejbližší době v ohrožení. „Pár jednotlivců se sice jeví nadějně, ale zatím nedosahují takových kvalit, aby se k některému z rekordů přiblížili,“ tvrdí Fišera.

Autor:
  • Nejčtenější

Před pěti lety útočnice zabila studenta u šaten, jeho otec cítí zlost

Roky běží, emoce zůstávají. Na den přesně před pěti roky se odehrál krvavý útok ve žďárské střední obchodní škole....

Z Gebre Selassie je Vodná. Doma má syna a hokejistu, učí, stíhá i házenou

Na nudu si ligová házenkářka Anna Vodná v poslední době rozhodně stěžovat nemůže. Za poslední dva roky stihla porodit...

Řidiči našli u silnice mrtvého chlapce, jeho smrt vyšetřuje policie

Policisté na Havlíčkobrodsku zjišťují okolnosti smrti šestnáctiletého mladíka, kterého našli řidiči v sobotu nad ránem...

Premium

Zranila nás stejným nožem. Na smrtící útok ve škole myslí vyjednavač často

Tři centimetry hluboká rána na hlavě, tři široká, na tři stehy. Takové zranění si policejní vyjednávač Petr Gruber...

Až Gott dal chodníku slávy na Vysočině správný punc, teď tam hoří svíčky

Karel Gott má své velké pietní místo i na Vysočině. Změnil se v něj hvězdný chodník před vyhlášenou restaurací U Raušů...

Premium

Pokrok po švédsku: mizející pisoáry a genderově neutrální sport

Severská země přichází s revolučními nápady, kterým aplaudují pokrokoví liberálové z celého světa. Mizí pánské pisoáry,...

Premium

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson přijede s nehudební show. Získejte vstupenky zdarma

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson se předvede v poněkud netradiční roli. V rámci večera mluveného slova představí svou...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Židé nasedli na transport a už je nikdo neviděl. V Polné mají další kameny

Položením dalších pěti kamenů zmizelých, které byly zasazeny do dlažby na Karlově náměstí, si Polná připomenula další...

Festival dokumentů se letos zaměří i na 30. výročí sametové revoluce

Do zahájení 23. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2019 zbývá týden a stejně jako se začátek...

Výlov je pro rybáře srdeční záležitostí, ani dospat před ním nemohou

Vstávat časně ráno, brodit se v bahně a studené vodě, tahat sítě a kádě. To je jen zlomek toho, co musejí absolvovat...

Díky hradu je Lipnice po 170 letech opět městem, nejmenším na Vysočině

Na Vysočině přibylo nové město. Stala se jím Lipnice nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Až dosud byla obcí, předseda...

Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.

Najdete na iDNES.cz