Neděle 16. února 2020, svátek má Ljuba
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 16. února 2020 Ljuba

Horácko je plné záhad. Neví se, kde přesně leží, známý není ani kroj

  18:33aktualizováno  18:33
Členové malého tanečního souboru z Moravských Budějovic usilují o to, aby zdejší folklor nezanikl. A to i přes to, že je velice obtížné se o něm vůbec něco dozvědět. Přesně se neví, jak vůbec horácký kroj vypadal, ani kde přesně oblasti Horácko a Podhorácko ležely. Přesto se zdejší lidové tradice daří udržovat.

V těchto horáckých lidových krojích tancovali členové Škrpálu na loňském Lidovém plese. | foto: Archiv Anny Prokopové

Jak vypadal tradiční horácký kroj, to dnes téměř nikdo neví. Prakticky žádný se nedochoval. Zbylo jen pár starých fotografií.

Krojovaný horácký život však existuje. Například v malé moravskobudějovické taneční skupině Škrpál, kde se snaží už u svých dětských členů budovat vztah k tradicím. „Snažím se o zachování vztahu k folkloru, aby si děti uvědomily, že tady byli před námi lidé, kteří tvrdě rukama pracovali, a když se po práci chtěli veselit, tak mimo jiné tancovali na lidové písně v krojích,“ říká vedoucí skupiny Anna Prokopová.

Jedno z prozatím posledních vystoupení souboru bylo před několika dny na Lidovém plese v moravskobudějovické Besedě. Tanečníci předvedli dívčí pásmo Březnická kola i oblíbenou a každoročně očekávanou moravskou besedu.

V únoru česká „škrpálníky“ vystoupení ve zdejší orlovně. „Těší mě nejen samotné vystoupení, ale i přípravy, nácviky tanců, šití krojů,“ říká Prokopová, která se folkloru na Moravskobudějovicku věnovala i ve své magisterské diplomové práci na Masarykově univerzitě, kde studovala muzeologii.

Národní krojem v Moravských Budějovicích býval ten kyjovský

„Když jsem pátrala po podobě tradičního zdejšího kroje, tak jsem narazila na zmínku ze čtyřicátých let, kdy se prý moravskobudějovické ženy snažily o obnovu horáckého kroje. Ale nevíme s jistotou, jestli se nejednalo spíše o obdobu kyjovského kroje,“ popisuje sedmadvacetiletá Prokopová.

Folklor jí pomohl při studiu muzeologie. Ale fungovalo to i naopak. „Díky studiu jsem si uvědomila, že mě tradice vážně baví a že k nim mám silný vztah, který bych chtěla předávat dál,“ říká žena, která v čele Škrpálu stojí od roku 2009.

Nejmenší „škrpálníci“.

Nejmenší „škrpálníci“.

Škrpál se věnuje nácvikům tanců z oblasti Horácka a Podhorácka. To jsou oblasti, jejichž hranice určili folkloristé podle příbuznosti zdejších obyčejů včetně tradičního oblékání. Oba názvy jsou bohužel spíše jen teoretické.

Málokdo totiž dokáže říci, kde vlastně oblast Horácka a Podhorácka leží. Zatímco Horáckem folkloristé označují pruh od Telče přes Jihlavu až k Novému Městu na Moravě, Podhorácko je ve své moravské části určeno přibližným trojúhelníkem mezi Jemnicí a Velkým Meziříčím až po Letovice u Boskovic a Moravský Krumlov na jihovýchodě.

V oblasti se dochovalo minimum původních krojů a výšivek, u kterých mnohdy není jasné, zda se nejedná o vzory odvozené z jiných částí Moravy. K rekonstrukci vzorů slouží například ojedinělé, vzácně dochované historické fotografie. Za národní kroj byl považován i na Moravskobudějovicku zhruba před stoletím převážně kroj kyjovský.

Souboru chybí chlapci, tance se musí upravovat

„Na počátku 20. století se společně s národním krojem v Moravských Budějovicích objevuje i horácký oděv, jak můžeme vidět na dochovaných fotografiích ze slavností v letech 1913, 1918 a 1928. Fotografie z roku 1913 patří mezi nejstarší památky oblékání kroje v Moravských Budějovicích. Další takovou je snímek z roku 1901, na kterém má na sobě žena oděv připomínající horácký - sestávající i z typické sukně se dvěma ozdobnými pruhy ve spodní části,“ napsala Prokopová ve své práci o folkloru Moravskobudějovicka.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Práce ve Škrpálu je dobrovolná. Patří k ní i vyšívání či šití krojů. „Celou zimu jsem vyšívala kapesník a pánské košile. Nevím jak to dělali naši předkové, když nebylo elektrické světlo a měli svou těžkou manuální práci,“ uvažuje s úsměvem Prokopová.

Předchůdcem Škrpálu byl v novější době v Moravských Budějovicích soubor Podhoraček, formující se při Městské osvětové Besedě v sedmdesátých letech. Fungoval asi deset let. Po roce 1989 se vznikem zdejší rodinné školy začal fungovat soubor Borověnka, zanikl v roce 1997. Škrpál spatřil světlo světa v roce 2002.

Soubor však má dlouhodobě o několik tanečníků pod ideální stav. „Chybí nám chlapci ve všech věkových kategoriích, to je trvalé. Tance i proto někdy trochu upravujeme, aby se daly provádět s malými dětmi,“ říká Prokopová.

  • Nejčtenější

Vichr v Rohozné poškodil čtvrtinu domů. Možná to byl vír, říká starostka

Ze čtyř domů střechy zmizely zcela, desítky dalších stavení utrpěly větší či menší škody. V Rohozné na Jihlavsku to...

Z přebytku ryb vyrobila farma Kapří paštiku. Zákazníci jim trhají ruce

Úspěch se může narodit i tak trochu z nouze. Své o tom ví v rodinné firmě Farma Poříčí na Pelhřimovsku. Před lety...

Kvůli větru nešel proud, lidé v hospodě se otrávili plynem z elektrocentrály

Šest lidí se v pondělí večer v hostinci v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku otrávilo oxidem uhelnatým. V době výpadku...

D1 u Humpolce blokovala nehoda, kolona na Brno měla 15 kilometrů

Provoz na dálnici D1 z Prahy na Brno byl v noci a brzkých ranních hodinách u Humpolce omezený. Komplikace způsobila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Brod se chystá na dopravní peklo, kvůli opravě neprojede centrem ani MHD

Další stavební sezona, další dopravní kolaps. Už jen tři týdny zbývají do zahájení rekonstrukce Dolní a Žižkovy ulice v...

Premium

Češi bydlí stále častěji ve sklepech. K extrémním řešením je nutí drahé nájmy

Nedostupné bydlení nutí Čechy ke stále extrémnějším řešením bytové situace. Zejména v největších městech už lidé míří i...

Premium

Sovětská legenda: Fourcadovi pomáhají lékaři. Francouz: Ta žena musí být šílená

Slavná sovětská biatlonistka a běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská vítězka Anfisa Rezcovová, si v rozhovoru pro...

Premium

Postavili si malý domek. Přezdívají mu termoska na bydlení

Nic z moderního komfortu v něm nechybí, na druhou stranu ani centimetr nikde nepřebývá. Tomáš Staněk navrhl a postavil...

  • Další z rubriky

Z přebytku ryb vyrobila farma Kapří paštiku. Zákazníci jim trhají ruce

Úspěch se může narodit i tak trochu z nouze. Své o tom ví v rodinné firmě Farma Poříčí na Pelhřimovsku. Před lety...

Líný švec z Pyšné princezny zvládal pohádky i na prknech divadla v Jihlavě

Bohuslav Čáp se proslavil po celém Československu hned svojí první filmovou rolí. Ztvárnil totiž polepšeného ševce v...

Díky spolupráci s Rakouskem uvidí turisté další část Telče i rašeliniště

V Telči se turistům zpřístupní další malebný kout. Stane se tak v rámci přeshraničního projektu s Rakouskem, jehož...

Jihlavská zoo chová vzácné klokánky. Milují houby, ve dne se však skrývají

Jsou velcí asi jako králíci a patří ke klenotům jihlavské zoologické zahrady. Řeč je o vzácných klokáncích rudohnědých....

OVĚŘENO: Menstruační kalhotky si ženy oblíbily
OVĚŘENO: Menstruační kalhotky si ženy oblíbily

Český startup Snuggs na jaře minulého roku uvedl na trh menstruační kalhotky. Nyní přichází hned s několika novinkami. S kalhotkami pro silnou menstruaci, novou antibakteriální ochranou funkční vrstvy, dále modelem s vysokým pasem, před týdnem expandoval na Slovensko a bude následovat Německo.

Najdete na iDNES.cz