„Jsem zcela proti tomu, co pan Svatopluk Haužvic/Haugwitz předvádí,“ říká důrazně dcera posledního majitele náměšťského zámku, Vídeňanka a doktorka historie Johanna El-Kalak Haugwitz.
Muž se prezentuje jako HSH Mgr. Svatopluk Richard Vladislav Norbert kníže von Haugwitz a baron z Biskupitz, vládnoucí kníže rodu. Jeho spolek Knížecí dům sídlící ve vsi Mentour u Chroustovic na Chrudimsku má jediného člena - jeho samého.
Spor o šlechtický titul Svatopluka Haugwitze
|
Při společenských příležitostech se obléká do uniformy s na první pohled těžko identifikovatelnými řády. A vždy budí velkou pozornost. Hlásí se k biskupické větvi rodu Haugwitzů, brzy se bude znovu ženit, plánuje si vzít na jaroměřickém zámku dívku z Třebíče. Na Vysočině se často vyskytuje v regionálním tisku.
Johanna El-Kalak Haugwitz zná Svatopluka Haugwitze a jeho rodinu přibližně od roku 1995. Ze začátku vůči němu podle svých slov byla naivní a přátelská - hlavně proto, že jí z archivu v Praze donesl kopii dokumentu o jejím otci.
„Vysvětlil mi, že jeho prapředek byl nelegitimní syn Eugena Wilhelma Haugwitze, který zemřel v roce 1867 a nebyl ženatý ani v řádu německých rytířů. To může být pravda, ale nemusí. Nemá žádné důkazy,“ řekla paní Johanna o třiačtyřicetiletém Svatopluku Haugwitzovi. „Jak léta plynula, on, jeho žena a jeho otec začali být velice drzí,“ pokračovala.
Úředník radnice Prahy 6 Svatopluk Haugwitz, původním jménem Haužvic, svou činností rodinu Haugwitzů, kteří dřív vlastnili zámek v Náměšti nad Oslavou, popuzuje. On sám ovšem naprosto odmítá zpochybňování svých šlechtických titulů a urozeného původu.
Paní Johanna připomíná jednu starší událost. „Prohlásili se za Reichsgraf of Haugwitz, založili ‚Řád blanických rytířů‘ a prohlásili lidi v pražské kapli za šlechtu. Použili k tomu náš erb a rodinný znak. On (Svatopluk Haugwitz – pozn. red.) si za to řekl o peníze. Mám fotografie tohoto takzvaného Jmenování rytíři. Předváděl směšné a špatné divadlo,“ vypráví.
V roce 2003 její rodina právně zakročila a vznesla proti Svatopluku Haugwitzovi trestní oznámení. „Pomohlo to až doteď. Jsme velice nešťastní z toho, že to celé začíná znovu, a udivuje nás, že lidé takovému humbuku věří,“ podotýká Johanna El-Kalak Haugwitz.
Mluví o parazitování
Pražský advokát Lubor Bystřický sdělil pro MF DNES, že všichni mají právo na ochranu svého jména.
„Když mi do něj někdo zasahuje, můžu ho zažalovat u civilního soudu. Když mi způsobí nějakou škodu, můžu požadovat, aby mi ji uhradil. I pokud je rodina Haugwitz z Rakouska, může Svatopluka Haugwitze zažalovat u nás,“ říká.
Pokud by „kníže“ na jméně vydělával, bylo by možné to podle Bystřického kvalifikovat jako nekalou soutěž a parazitování na pověsti někoho jiného a opět to lze řešit u civilního soudu.
Svatopluk Haugwitz trvá na tom, že patří k biskupické větvi rodiny Haugwitzů. Ta ovšem podle jeho kritiků dávno vymřela. Průsečík jeho větve a té z Náměšti má být v roce 1807, kdy údajně měl náměšťský pán počít dítě Františka s jistou Barbarou Hauschwitz - toto je varianta jejího jména podle německy psané matriky.
„Rozdílné společenské postavení obou rodin stejného původu neumožňovalo uzavření sňatku. Aby pověst rodiny nebyla dotčena, nebyl u Františka Haužvice zapsán v matriční knize otec,“ tvrdí Svatopluk Haugwitz. Podle něj byla tato informace zaznamenána v církevní příloze k matriční knize.
Takovou interpretaci ale odmítá historik a genealog Martin Kotačka. „Matriční knihy vedené na farách měly od 2. poloviny 18. století status úředních knih, směrodatné jsou tedy zápisy, jež obsahují. Žádné církevní dodatky upřesňující původ křtěných dětí k nim přidávány nebyly. Výjimkou jsou pouze dodatečná dopsání otců, pakliže se k otcovství přihlásili a nemanželský původ dítěte legitimizovali sňatkem s jeho matkou,“ uvádí.
Nejedná se však o tento případ. Otec Františka Haužvice zůstal dodnes neznámý a brandýská matrika žádný dodatečný zápis ani jakoukoliv přílohu neobsahuje.
