Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Sekáči mokřadů už místo holínek sahají kvůli prachu po respirátorech

  8:46aktualizováno  8:46
Dříve byly při sekání podmáčených luk nezbytným vybavením holínky. V posledních letech, kdy krajinu sužuje sucho, si však sekáči často vystačí s běžnou obuví. A loni dokonce museli používat respirátory, jak se při sekání prášilo.

„Letošek sice není tak tragický jako loňské, skutečně extrémně suché léto. To jsme při práci museli používat dokonce i respirátory, protože vše bylo vyprahlé a prach jsme potom měli úplně všude. Ale z dlouhodobého hlediska je na mnohých loukách sucho samozřejmě znát. Tam, kde jsme se kdysi brodili bahnem, projdeme teď suchou nohou,“ popsal Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina, které pečuje o zhruba 170 hektarů v přírodně cenných lokalitách na Vysočině i Pardubicku.

Obdobné zkušenosti mají také v pelhřimovském Středisku ekologické výchovy (SEV) Mravenec, které v rámci pozemkového spolku obhospodařuje zhruba pětadvacet až třicet hektarů podmáčených luk, převážně na Pelhřimovsku.

„Například loni lidé z Agentury ochrany přírody a krajiny měřili v rámci projektu týkajícího se šneků hladinu spodní vody v lokalitě Čermákovy louky u Sázavy pod Křemešníkem, o niž se také staráme. Zjistili, že je na svém historickém minimu,“ konstatoval Václav Kos ze SEV Mravenec.

Fotogalerie

Zároveň ovšem zdůraznil, že byť změny na loukách patrné jsou, i nadále tyto plochy hrají v přírodě velmi důležitou roli. Vzhledem k současnému suchu možná právě ještě větší než v minulosti.

Bez péče se nepostradatelné „houby“ mění v pleveliště

„Pokud na místo přijdete po deštích, tak tam voda nějakou dobu samozřejmě je, a to bez ohledu na nízkou hladinu spodní vody. Ostatně to je i hlavní funkcí podmáčených luk - fungují zjednodušeně řečeno jako houba a jsou schopny zadržet velké množství vody a pak ji postupně uvolňovat a zásobovat jí okolí,“ vysvětlil Kos.

Rašeliníkový podrost luk je důležitým regulátorem vodního režimu, dokáže při srážkách zadržet více vody než rybník.

Pokud by se však o mokřiny nepečovalo, budou se v nich postupně šířit nežádoucí rostliny, jež utlačují vzácné druhy. Louky se pak mění v pleveliště, zarůstají náletovými dřevinami a jejich „funkce houby“ se značně snižuje. Nezanedbatelným důvodem, proč je nutné se o podmáčené plochy starat, je i fakt, že jsou domovem mnoha chráněných rostlinných, ale i živočišných druhů, hlavně obojživelníků.

„Při tradičním způsobu hospodaření byly tyto lokality obvykle vypásány nebo koseny na sena. Jenže vzhledem ke svému charakteru nejsou dobře přístupné pro současnou mechanizaci. Ruční kosení a nepříliš kvalitní píce tak odrazuje nejen majitele luk, ale i hospodařící zemědělce,“ osvětlil Blažek důvody, proč je péče o mokřady často v rukou nadšenců ze spolků.

Podmáčená louka je zcela jiný svět, popisují sekáči

Smysluplná práce na čerstvém vzduchu a v klidné přírodě? Anebo fyzicky náročná dřina na slunci, mnohdy v úmorném vedru, v botách bořících se do bahna? Občas pracovníky obtěžují hejna komárů, ovádů nebo rozzuřené vosy, jimž sekačka projela obydlí.

To jsou dva různé pohledy na sekání podmáčených luk, které je na Vysočině v plném proudu.

Do terénu nyní vyrážejí v podstatě den co den třeba nadšenci ze Sdružení Krajina, jež sídlí v Počítkách u Žďáru nad Sázavou. Dlouhodobě obhospodařují kolem 170 hektarů podmáčených luk - svých i pronajatých - po celé Vysočině a také v Pardubickém kraji.

„Letos naštěstí sekání není tak náročné jako loni. To byla vedra skutečně hrozná. Ale jsou i další extrémy - minulý rok jsme třeba v jedné lokalitě u Pardubic sekali ještě v prosinci a na zpáteční cestě museli objíždět hlavní tahy na Vysočinu, které kvůli sněžení blokovala uvízlá auta a kamiony,“ popisuje Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina.

Na práci, byť namáhavou, si však nestěžuje. „Od jara do podzimu jsem vlastně pořád venku a mohu si užívat bezprostřední kontakt s přírodou. Někdy člověka samozřejmě bolí ruce, ale ty si zase odpočinou v zimě, kdy převažuje kancelářská práce,“ přiblížil Blažek.

Do luk s kolegy vyráží s bubnovými sekačkami, které jsou dost hlučné, takže sekáči musejí používat sluchátka. Projet s těžkým strojem terénem, který není rovný a pevný, dá navíc fyzicky zabrat.

„Je to náročné, ale hlavně je tady krásně. Když jedu se sekačkou vysokým porostem, připadám si jako v úplně jiném světě,“ popsal další z pracovníků sdružení při obhospodařování lokality Šafranice u Slavkovic na Novoměstsku.

Ale péče o louky není jen o sekání trávy. Je také třeba zbavovat některé plochy drnů či vyřezávat náletové dřeviny. „Občas také selže technika a my se pak měníme ještě v opraváře,“ podotkl Blažek.

Jen sami členové spolku by robotu nezvládli, pomáhají jim brigádníci - studenti, spolky i živnostníci. A finančně také různé instituce.

  • Nejčtenější

PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2019/2020

V sobotu 30. listopadu startuje ve švédském Östersundu biatlonová sezona 2019/2020 a o čtyři měsíce později v norském...

Zastřelením chovné fenky spáchal myslivec jen přestupek. Majitelka žádá soud

Policie na Vysočině ukončila vyšetřování případu, při němž myslivec zastřelil fenu chovného psa přímo před očima její...

Děti se s učitelkami loučí ráno, v jihlavské školce se saunou nocují

Od loňského září je v Jihlavě v provozu mateřská škola, kde mohou děti strávit noc. Režim jedné ze tříd je nastaven...

Nabídku dopingu jsem kdysi dostala a odmítla, řekla Neumannová v Rozstřelu

Během příštího víkendu (18. - 19. ledna) se do Nového Města na Moravě sjede to nejlepší, co aktuální svět běžeckého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Vysočině se objevila ptačí chřipka, v Česku je znovu po třech letech

V Česku se po třech letech objevila nákaza ptačí chřipkou. Vysoce patogenní typ H5N8, který se ale nepřenáší na lidi,...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

Dovezeme si tygra přímo z Indonésie, plánuje ředitel jihlavské zoo Vašák

Historicky nejvyšší návštěvnost měla loni jihlavská zoologická zahrada. Jejími branami prošlo za 12 měsíců 346 600...

Z dálnice na památku. Telčský zámek opraví Geosan, může začít už v únoru

Pokud vše půjde dobře, už začátkem února by mohly být zahájeny dlouho očekávané stavební práce na obnově státního zámku...

Na Vysočině se objevila ptačí chřipka, v Česku je znovu po třech letech

V Česku se po třech letech objevila nákaza ptačí chřipkou. Vysoce patogenní typ H5N8, který se ale nepřenáší na lidi,...

Zastřelením chovné fenky spáchal myslivec jen přestupek. Majitelka žádá soud

Policie na Vysočině ukončila vyšetřování případu, při němž myslivec zastřelil fenu chovného psa přímo před očima její...

Najdete na iDNES.cz