„Hadník je takový ohraničený kompost, který se nepřehazuje. Vespod jsou větvičky, pak karton, jednotlivé vrstvy se střídají se senem. Za teplem vznikajícím při tlení jdou hadi, slepýši, ještěrky a různé druhy hmyzu, uvnitř můžou přezimovat,“ popisuje Dagmar Papáčková ze Sdružení Krajina, které celou akci iniciovalo.
Z místní školy přišlo odpoledne pomoci sedm dětí a jedna maminka. „Přemlouvat děti k takovýmto aktivitám moc nemusíme. I když je to po vyučování, hrozně je to zajímá, zvlášť když se něco buduje,“ líčí učitelka Dagmar Hromádková.
Většina dětí zářila nadšením. „Mě nejvíc bavilo, jak jsme dělali hadník a šlapali do bláta,“ hlásila Markéta ze čtvrté třídy. „A mě ještě bavilo dělat domeček pro obojživelníky,“ přidala se třeťačka Lucie.
Od větší účasti některé rodiče odradila fáma o vypouštění hadů, která se obcí šířila. Na žádného však školáci nenarazili, při osmi stupních Celsia byli dobře schovaní.
Ze skládky odvezli televizor, záchodovou místu i pneumatiky
V březovém háji poblíž klikatící se říčky Svratky vzniklo také několik hald z větví. „To jsou zimoviště pro obojživelníky. Větve jsou proházené hlínou, může být i listí, které tleje a vytváří teplo,“ vysvětluje Papáčková.
Lokalita Hliníky s přírodní učebnou dostala název podle hlíny, která se tu do padesátých let minulého století těžila. Dosud zanedbaná a zarostlá část přírodní rezervace Meandry Svratky se díky aktivním lidem a grantovému programu Zelené oázy postupně mění v zajímavou lokalitu.
„Bývala tu černá skládka, asi poslední v obci. Teď je místo vyčištěné a daleko atraktivnější,“ líčí starosta Jan Sedláček. Z místa odvezli na sběrný dvůr například televizor, záchodovou mísu nebo pneumatiky.
Zatím však v široké říční nivě mezi Devíti skalami a Čtyřmi palicemi chybí voda. Místo je letos nezvykle suché, voda prosakuje jen na dně nejhlubších tůní. „Budou tady pěkné tůňky a rybníčky, až se zase naplní vodou,“ těší se starosta obce ověnčené titulem Vesnice Vysočiny 2012.
Školáci se do přírodní učebny budou chodit vzdělávat
Brigádníci už místo zbavili náletových dřevin, vzniká tůň pro brodivé ptáky, místo už je osazené informačními tabulemi a lavičkami se stolem. Pracovníci Sdružení Krajina ještě umístí hmyzí hotel, což je jakási „ubytovna“ sloužící samotářským druhům hmyzu.
Místní školáci - a nejen oni - se v přírodní učebně budou vzdělávat. Mezi tůněmi bude možné volně chodit.
„Vyvýšená místa jsou většinu roku suchá. Voda se drží jen v tůních. Chodníčky jsme nedělali, místo necháváme v přírodním stavu,“ říká Dagmar Papáčková.
V lokalitě se pracuje celý říjen. Brigádníci začali kácením náletových dřevin. „Vytvořil se tak prostor pro vybudování několika tůní. Prosvětlení porostu také zlepší oslunění, což je důležité pro život rostlin a živočichů,“ dodala Papáčková.
